Alois Petráš: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''6. listopadu 1888, Zářičí, okr. Kroměříž – ?''' | '''6. listopadu 1888, Zářičí, okr. Kroměříž – ?''' | ||
| − | Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. Metodějem Šimkem, plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot). | + | Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek|Metodějem Šimkem]], plk. [[Čeněk Hajda|Čeňkem Hajdou]] (Malenovice), škpt. [[Jan Skokánek|Janem Skokánkem]] aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot). |
| − | V roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Pichnerem-Martinákem, aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha. | + | V roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák|Františkem Pichnerem-Martinákem]], aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha. |
Po první vlně zatýkání ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra – řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. | Po první vlně zatýkání ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra – řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace. | Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace. | ||
| − | Zdroje: VHA | + | Zdroje: VHA , Osvědčení dle zákona 255 |
Aktuální verze z 18. 2. 2025, 20:40
6. listopadu 1888, Zářičí, okr. Kroměříž – ?
Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. Metodějem Šimkem, plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot).
V roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Pichnerem-Martinákem, aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha.
Po první vlně zatýkání ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra – řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel.
V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy elektrického vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8. 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, která před svým převelením na Slovensko působila právě v regionu, kde operoval oddíl majora Petráše.
Dne 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala.
Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.
Zdroje: VHA , Osvědčení dle zákona 255