Josef Robotka: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ 25. února 1906 Tasov – 12. listopadu 1952 Praha Československý voják a odbojář. Aktivně působil v druhém i třetím odboji. Byl podplukovník…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | 25. února 1906 Tasov – 12. listopadu 1952 Praha | + | 25. února 1906 Tasov – 12. listopadu 1952 Praha[[Soubor:Portrait of Josef Robotka.jpg|náhled|Josef Robotka]]Československý voják a odbojář. Aktivně působil v druhém i třetím odboji. Byl podplukovník generálního štábu Československé armády a v době druhé světové války účastník protinacistického odboje kdy byl spoluzakladatelem Rady tří. |
| − | + | Po ukončení reálné školy a složené maturitní zkoušce absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, kde získal hodnost poručíka pěchoty. Po absolvování Vysoké školy válečné v Praze působil od jara 1938 ve funkci přednosty výcvikové skupiny na štábu VI. sboru v Košicích. Po maďarském záboru v listopadu 1938 byl evakuován do Spišské Nové Vsi, kde sloužil až do německé okupace. Již 1. dubna 1937 byl povýšen do hodnosti kapitána a k 15. březnu 1939 přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu. | |
| − | |||
| − | |||
Na podzim roku 1939 se Robotka zapojil do ilegální činnosti Obrany národa v Brně. V roce 1942 navázal spojení se škpt. Karlem Štainerem-Veselým, generálem [[Vojtěch Luža|Vojtěchem Lužou]] a profesorem [[Josef Grňa|Josefem Grňou]] a působil ve vojenské odbojové organizaci [[Rada Tří|Rada tří]]. Stal se členem štábu a později vojenským zmocněncem celé organizace. Tehdy již opustil místo úředníka Městské spořitelny v Brně. Fiktivně pracuje jako lesní dělník v Košíkách. Ve skutečnosti ale organizuje partyzánskou činnost, pomáhá skupinám vysazeným nad protektorátem a shromažďuje důležité informace. Po zavraždění generála Luži protektorátním četnictvem převzal funkci zmocněnce Rady tří pro oblast Moravy. Od 17. září 1944 až do konce 2.světové války již trvale žije v ilegalitě. Za svou činnost v odboji získal řadu vyznamenání, mimo jiné Čs. válečný kříž 1939. Po válce sloužil Robotka na velitelství 3. oblasti v Brně. V letech 1947 až 1948 studoval v SSSR na Vyšší vojenské akademii generálního štábu v Moskvě. Byl z ní však předčasně odvolán a převelen na funkci přednosty velitelství v Táboře. | Na podzim roku 1939 se Robotka zapojil do ilegální činnosti Obrany národa v Brně. V roce 1942 navázal spojení se škpt. Karlem Štainerem-Veselým, generálem [[Vojtěch Luža|Vojtěchem Lužou]] a profesorem [[Josef Grňa|Josefem Grňou]] a působil ve vojenské odbojové organizaci [[Rada Tří|Rada tří]]. Stal se členem štábu a později vojenským zmocněncem celé organizace. Tehdy již opustil místo úředníka Městské spořitelny v Brně. Fiktivně pracuje jako lesní dělník v Košíkách. Ve skutečnosti ale organizuje partyzánskou činnost, pomáhá skupinám vysazeným nad protektorátem a shromažďuje důležité informace. Po zavraždění generála Luži protektorátním četnictvem převzal funkci zmocněnce Rady tří pro oblast Moravy. Od 17. září 1944 až do konce 2.světové války již trvale žije v ilegalitě. Za svou činnost v odboji získal řadu vyznamenání, mimo jiné Čs. válečný kříž 1939. Po válce sloužil Robotka na velitelství 3. oblasti v Brně. V letech 1947 až 1948 studoval v SSSR na Vyšší vojenské akademii generálního štábu v Moskvě. Byl z ní však předčasně odvolán a převelen na funkci přednosty velitelství v Táboře. | ||
Po únoru 1948 byl převelen na místo velitele I. praporu 24. pěšího pluku ve Znojmě. Již v létě je mu však udělena zdravotní dovolená a koncem roku je definitivně zproštěn činné vojenské služby. Dne 25. července 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady a vyzvědačství. Bylo mu kladeno za vinu, že se netajil nepřátelstvím vůči novému režimu a že shromažďoval důležité informace, které pak prostřednictvím svého přítele podplukovníka Karla Šedy předával americké tajné službě CIC. Věrohodnost obvinění nelze posoudit, protože jediné důkazy spočívaly v materiálech vyrobených StB a doznání obviněných, o nichž bylo již v roce 1967 zjištěno, že byly vynuceny mučením. | Po únoru 1948 byl převelen na místo velitele I. praporu 24. pěšího pluku ve Znojmě. Již v létě je mu však udělena zdravotní dovolená a koncem roku je definitivně zproštěn činné vojenské služby. Dne 25. července 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady a vyzvědačství. Bylo mu kladeno za vinu, že se netajil nepřátelstvím vůči novému režimu a že shromažďoval důležité informace, které pak prostřednictvím svého přítele podplukovníka Karla Šedy předával americké tajné službě CIC. Věrohodnost obvinění nelze posoudit, protože jediné důkazy spočívaly v materiálech vyrobených StB a doznání obviněných, o nichž bylo již v roce 1967 zjištěno, že byly vynuceny mučením. | ||
| + | |||
| + | Zdroj: Archiv VOS, Wikipedie | ||
Aktuální verze z 22. 10. 2021, 08:51
25. února 1906 Tasov – 12. listopadu 1952 Praha
Československý voják a odbojář. Aktivně působil v druhém i třetím odboji. Byl podplukovník generálního štábu Československé armády a v době druhé světové války účastník protinacistického odboje kdy byl spoluzakladatelem Rady tří.
Po ukončení reálné školy a složené maturitní zkoušce absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, kde získal hodnost poručíka pěchoty. Po absolvování Vysoké školy válečné v Praze působil od jara 1938 ve funkci přednosty výcvikové skupiny na štábu VI. sboru v Košicích. Po maďarském záboru v listopadu 1938 byl evakuován do Spišské Nové Vsi, kde sloužil až do německé okupace. Již 1. dubna 1937 byl povýšen do hodnosti kapitána a k 15. březnu 1939 přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu.
Na podzim roku 1939 se Robotka zapojil do ilegální činnosti Obrany národa v Brně. V roce 1942 navázal spojení se škpt. Karlem Štainerem-Veselým, generálem Vojtěchem Lužou a profesorem Josefem Grňou a působil ve vojenské odbojové organizaci Rada tří. Stal se členem štábu a později vojenským zmocněncem celé organizace. Tehdy již opustil místo úředníka Městské spořitelny v Brně. Fiktivně pracuje jako lesní dělník v Košíkách. Ve skutečnosti ale organizuje partyzánskou činnost, pomáhá skupinám vysazeným nad protektorátem a shromažďuje důležité informace. Po zavraždění generála Luži protektorátním četnictvem převzal funkci zmocněnce Rady tří pro oblast Moravy. Od 17. září 1944 až do konce 2.světové války již trvale žije v ilegalitě. Za svou činnost v odboji získal řadu vyznamenání, mimo jiné Čs. válečný kříž 1939. Po válce sloužil Robotka na velitelství 3. oblasti v Brně. V letech 1947 až 1948 studoval v SSSR na Vyšší vojenské akademii generálního štábu v Moskvě. Byl z ní však předčasně odvolán a převelen na funkci přednosty velitelství v Táboře.
Po únoru 1948 byl převelen na místo velitele I. praporu 24. pěšího pluku ve Znojmě. Již v létě je mu však udělena zdravotní dovolená a koncem roku je definitivně zproštěn činné vojenské služby. Dne 25. července 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady a vyzvědačství. Bylo mu kladeno za vinu, že se netajil nepřátelstvím vůči novému režimu a že shromažďoval důležité informace, které pak prostřednictvím svého přítele podplukovníka Karla Šedy předával americké tajné službě CIC. Věrohodnost obvinění nelze posoudit, protože jediné důkazy spočívaly v materiálech vyrobených StB a doznání obviněných, o nichž bylo již v roce 1967 zjištěno, že byly vynuceny mučením.
Zdroj: Archiv VOS, Wikipedie