Ludvík Barták: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „18. únor 1919, Šatov okr. Znojmo - ? Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
18. únor 1919, Šatov okr. Znojmo - ? | 18. únor 1919, Šatov okr. Znojmo - ? | ||
| − | Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu | + | Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu , když se jeho zpravodajská příslušnost prozradila, byl v ohrožení života - bylo po něm stříleno ordnery. V Liptále se oženil a začal pracovat ve Zbrojovce. |
| + | |||
| + | Ludvík Barták pocházel z Jižní Moravy, ze Šatova u Znojma. V letech 1936-1938 pracoval na opevňovacích pracech v pohraničí. Již v této době byl zapojen do boje proti fašismu jako vojenský zpravodaj pod krycí značkou '''B 38'''. Kvůli své činnosti se stal terčem nastupujících nacistů v Sudetech. V září 1938 byl nucen uprchnout z domova – pod palbou z kostelní věže prchal na kole do Znojma, odkud vlakem odjel na Valašsko, do Vsetína. | ||
| + | |||
| + | Dne '''2. ledna 1939''' se dostal do pracovního tábora ve Velkých Karlovicích, kde se seznámil s poručíkem [[Florián Mynařík|Floriánem Minaříkem]], který byl také odpůrcem nacismu. Po rozpuštění tábora byl Ludvík přidělen do '''Liptálu''', kde získal zaměstnání ve Zbrojovce. V listopadu 1939 se zde oženil s Anežkou Hruškovou. | ||
| + | |||
| + | === Odboj ve skupině "[[Comandos]]" === | ||
| + | Do ilegální skupiny "Comandos" se zapojil prostřednictvím manželky a jejího bratrance Stanislava Miky. Po prověrkách byl společně s manželkou pověřen ukrýváním '''tří uprchlých vojaků Rudé armády''', kteří utekli z koncentračního tábora Mauthausen. Jednalo se o kapitána '''Zachara Sirotina''', '''Genadije Piscuchina''' a '''Jefrima Pavlova'''. | ||
| + | |||
| + | Po třech měsících byli tito vojenští uprchlici přemístěni do bunkrů v polesí '''Liptálu''' – na Hraničích, v Hájku, v Oboře, u Pavelů a hlavně u '''Josefa Dědka č. 205''' a u '''rodiny Danů "Zavrták"''' v Kopřivném. | ||
| + | |||
| + | V září a říjnu 1944 byl Pavlov znovu umístěn v domě Bartákových, protože onemocněl angínou. Jeho léčení zajišťoval drogista '''Hajek ze Zlína'''. V této době byli v jejich domě navíc ubytováni němečtí vojenští specialisté skupiny '''Todtova organizace''', kteří v oblasti stavěli silniční zátarasy a protitanková postavení. I přes toto riziko Bartákovi nadále spolupracovali s odbojem a pomáhali partyzánům. | ||
| + | |||
| + | === Nebezpečí a zatčení === | ||
| + | Po popravě konfidenta '''Šapošnikova''' v listopadu 1944 se Ludvík Barták musel začít skrývat. Dne '''20. února 1945''' proběhla v Liptále razie, během níž byl zatčen jak Ludvík, tak jeho švagr '''Josef Hruška'''. V té době Anežka Bartáková 17. února 1945 porodila druhou dceru Ludviku. | ||
| + | |||
| + | Dům Bartákových byl několik dní obklíčen německými vojáky a rodina byla odříznuta od okolí. Ludvík Barták byl po osmi dnech propuštěn, jeho švagr po dvanácti dnech. | ||
| + | |||
| + | === Osvobození a pád nacismu === | ||
| + | Při osvobození Liptálu se odbojová skupina "Comandos" aktivně zapojila do bojů. Ludvík Barták pomohl dojednat s ustupujícími '''Vlasovci''', aby upustili od plánu vypálit paseky v Kopřivné a Háji. Nakonec byli Vlasovci zajati u Fryštáku. | ||
| + | |||
| + | BUDE DOPLNĚNO | ||
| + | |||
| + | Zdroj: Osvědčení 255, SOkA Vsetín | ||
Aktuální verze z 26. 2. 2025, 19:22
18. únor 1919, Šatov okr. Znojmo - ?
Československý odbojář. Od roku 1937 pracoval na opevňovacích pracích a zároveň působil jako zpravodajec pod značkou B 38. Po záboru pohraničí se dostává do Liptálu , když se jeho zpravodajská příslušnost prozradila, byl v ohrožení života - bylo po něm stříleno ordnery. V Liptále se oženil a začal pracovat ve Zbrojovce.
Ludvík Barták pocházel z Jižní Moravy, ze Šatova u Znojma. V letech 1936-1938 pracoval na opevňovacích pracech v pohraničí. Již v této době byl zapojen do boje proti fašismu jako vojenský zpravodaj pod krycí značkou B 38. Kvůli své činnosti se stal terčem nastupujících nacistů v Sudetech. V září 1938 byl nucen uprchnout z domova – pod palbou z kostelní věže prchal na kole do Znojma, odkud vlakem odjel na Valašsko, do Vsetína.
Dne 2. ledna 1939 se dostal do pracovního tábora ve Velkých Karlovicích, kde se seznámil s poručíkem Floriánem Minaříkem, který byl také odpůrcem nacismu. Po rozpuštění tábora byl Ludvík přidělen do Liptálu, kde získal zaměstnání ve Zbrojovce. V listopadu 1939 se zde oženil s Anežkou Hruškovou.
Odboj ve skupině "Comandos"
Do ilegální skupiny "Comandos" se zapojil prostřednictvím manželky a jejího bratrance Stanislava Miky. Po prověrkách byl společně s manželkou pověřen ukrýváním tří uprchlých vojaků Rudé armády, kteří utekli z koncentračního tábora Mauthausen. Jednalo se o kapitána Zachara Sirotina, Genadije Piscuchina a Jefrima Pavlova.
Po třech měsících byli tito vojenští uprchlici přemístěni do bunkrů v polesí Liptálu – na Hraničích, v Hájku, v Oboře, u Pavelů a hlavně u Josefa Dědka č. 205 a u rodiny Danů "Zavrták" v Kopřivném.
V září a říjnu 1944 byl Pavlov znovu umístěn v domě Bartákových, protože onemocněl angínou. Jeho léčení zajišťoval drogista Hajek ze Zlína. V této době byli v jejich domě navíc ubytováni němečtí vojenští specialisté skupiny Todtova organizace, kteří v oblasti stavěli silniční zátarasy a protitanková postavení. I přes toto riziko Bartákovi nadále spolupracovali s odbojem a pomáhali partyzánům.
Nebezpečí a zatčení
Po popravě konfidenta Šapošnikova v listopadu 1944 se Ludvík Barták musel začít skrývat. Dne 20. února 1945 proběhla v Liptále razie, během níž byl zatčen jak Ludvík, tak jeho švagr Josef Hruška. V té době Anežka Bartáková 17. února 1945 porodila druhou dceru Ludviku.
Dům Bartákových byl několik dní obklíčen německými vojáky a rodina byla odříznuta od okolí. Ludvík Barták byl po osmi dnech propuštěn, jeho švagr po dvanácti dnech.
Osvobození a pád nacismu
Při osvobození Liptálu se odbojová skupina "Comandos" aktivně zapojila do bojů. Ludvík Barták pomohl dojednat s ustupujícími Vlasovci, aby upustili od plánu vypálit paseky v Kopřivné a Háji. Nakonec byli Vlasovci zajati u Fryštáku.
BUDE DOPLNĚNO
Zdroj: Osvědčení 255, SOkA Vsetín