František Zelinka: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
11. května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády slouží v Haliči a na Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici. | 11. května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády slouží v Haliči a na Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici. | ||
| − | Po vzniku ČSR v roce 1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. | + | Po vzniku ČSR v roce 1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na Vojenskou akademii do Hranic. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána. |
| − | Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive | + | Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži. |
| − | Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička|Robertem Růžičkou]] a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace. | + | Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do zlínské pobočky tzv. Schmoranzovy organizace. Po odhalení skupiny tiskových důvěrníků je zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl v lednu 1943 a do konce války pracoval jako hlídač v Hulíně na pile. |
Aktuální verze z 31. 5. 2024, 14:28
22. dubna 1898, Zlobice okr. Kroměříž - ?
Pocházel z rodiny zedníka Jana Zelinky a Ludmily rozené Šulákové. V rodině byli tři bratři Alois, Josef a František. Vychodil obecnou školu a tři třídy školy měšťanské. Poté vstoupil do učení ke staviteli Ladislavu Mesenskému v Kroměříži, kde se angažoval jako stavební praktikant a zedník. (1913-1916)
11. května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády slouží v Haliči a na Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici.
Po vzniku ČSR v roce 1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na Vojenskou akademii do Hranic. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána.
Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.
Za krátko je kontaktován majorem gšt. Robertem Růžičkou (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do zlínské pobočky tzv. Schmoranzovy organizace. Po odhalení skupiny tiskových důvěrníků je zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl v lednu 1943 a do konce války pracoval jako hlídač v Hulíně na pile.
Bude doplněno
Zdroje: VHA - Děkujeme PhDr. Milanu Vyhlídalovi za poskytnuté materiály