Hugo Vojta: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 3: Řádek 3:
 
divizní generál
 
divizní generál
 
[[Soubor:General.Hugo.Vojta.(1885–1941).BW.jpg|náhled]]
 
[[Soubor:General.Hugo.Vojta.(1885–1941).BW.jpg|náhled]]
Byl český voják , spoluzakladatel a první velitel ZVV Čechy - Obrany národa. Byl též vojenským velitelem Sokola. Úzce spolupracoval s [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_B%C3%ADl%C3%BD gen.Josefem Bílým.]
+
Byl český voják , spoluzakladatel a
 +
 
 +
Po maturitě na české reálce v Českých Budějovicích studoval tři semestry na České vysoké škole technické, ale studium předčasně ukončil. Poté pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze a za první světové války bojoval na italské i ruské frontě, kde v červnu 1916 přeběhl k Rusům. Poté sloužil v československých legiích a zúčastnil se mnoha bojů s bolševiky. V armádě zůstal i po návratu do vlasti a prošel pak mnoha funkcemi, přičemž hodnost divizního generála obdržel k 1. lednu 1934. V letech 1930 až 1939 byl Vojta velitelem dělostřelectva u ZVV v Bratislavě. Po okupaci se zapojil do organizování vojenského odboje. Působil jako první velitel ZVV Čechy - Obrany národa. Byl též vojenským velitelem Sokola. Úzce spolupracoval s [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_B%C3%ADl%C3%BD gen.Josefem Bílým.]
 +
 
 +
Zatčen gestapem byl v Praze 13. února 1940 a po věznění v pankrácké věznici jej stanný soud odsoudil 28. září 1941 k smrti. Zastřelen byl ještě téhož dne společně s arm. gen. J. Bílým na dvoře ruzyňských kasáren.

Verze z 5. 9. 2021, 08:46

11. dubna 1885, Tábor – 28. září 1941, Praha

divizní generál

General.Hugo.Vojta.(1885–1941).BW.jpg

Byl český voják , spoluzakladatel a

Po maturitě na české reálce v Českých Budějovicích studoval tři semestry na České vysoké škole technické, ale studium předčasně ukončil. Poté pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze a za první světové války bojoval na italské i ruské frontě, kde v červnu 1916 přeběhl k Rusům. Poté sloužil v československých legiích a zúčastnil se mnoha bojů s bolševiky. V armádě zůstal i po návratu do vlasti a prošel pak mnoha funkcemi, přičemž hodnost divizního generála obdržel k 1. lednu 1934. V letech 1930 až 1939 byl Vojta velitelem dělostřelectva u ZVV v Bratislavě. Po okupaci se zapojil do organizování vojenského odboje. Působil jako první velitel ZVV Čechy - Obrany národa. Byl též vojenským velitelem Sokola. Úzce spolupracoval s gen.Josefem Bílým.

Zatčen gestapem byl v Praze 13. února 1940 a po věznění v pankrácké věznici jej stanný soud odsoudil 28. září 1941 k smrti. Zastřelen byl ještě téhož dne společně s arm. gen. J. Bílým na dvoře ruzyňských kasáren.