Josef Bílý
* 30. 6. 1872 Ochoz u Zbonína, okr. Písek - †28. 9. 1941 Praha
armádní generál, jeden ze zakladatelů Obrany národa
Narodil se v rodině sedláka Josefa Bílého a jeho manželky Anny, rozené Vaškové. Stal se studentem českého reálného gymnázia v Písku, které navštěvoval v letech 1882-1887. Od září 1888 do roku 1892 byl frekventantem c. k. kadetní školy pěchoty v Terstu. Po skončení studia byl dnem 1. 10. 1892 přidělen jako důstojnický zástupce k c. a k. pěšího pluku č. 15 v Tarnopoli, kde vykonával funkci vel. čety a později praporního pobočníka.
V první světové válce bojoval v Rakousko-Uherské armád a po návratu do vlasti se pplk. Bílý přihlásil 22. 11. 1918 v Praze ke službě v čs. armádě. Dne 28. 11. 1918 byl zatímně přijat do čs. armády a o den později ustanoven do funkce okrskového a posádkového velitelství v Českých Budějovicích. Tuto funkci převzal 1. 12. 1918 a vykonával ji až do 5. 3. 1920 (od 1. 7. 1919 jako plk.). Dnem 6. 3. 1920 byl jmenován zatímním velitelem p. pl. 36 v Užhorodu, velení však na rozkaz ZVV Užhorod nepřevzal a namísto toho vykonával funkci okrskového velitele v Berehově. Od 23. 5. 1920 do 18. 1. 1922 byl velitelem 16. p. brig. ve Frýdku. Zde se 16. 12. 1921 dočkal povýšení do první generálské hodnosti (generál V. hodnostní třídy). V období od 19. 1. 1922 do 31. 7. 1923 konal službu jako zástupce ZVV v Brně. Od 1. 8. 1923 do 29. 4. 1928 byl vel. brněnské 6. p. div. V mezidobí absolvoval v roce 1924 ve Francii informační kurs pro generály ve Versailles a dvakrát byl pověřen funkcí zatímního zemského vojenského velitele v Brně (poprvé ve dnech 1. 9.-13. 10. 1926, podruhé od 1. 5. do 30. 9. 1927). Dnem 30. 4. 1928 se stal velitelem pražské 1. p. div. a o den později byl povýšen na div.gen. Již 3. 7. 1928 převzal funkci velitele ZVV v Praze, kterou vykonával až do 1.7 1935, kdy odešel v hodnosti armádního generála (od 26. 6. 1931) do výslužby.
Za mobilizace v září 1938 byl dočasně povolán do činné služby a od 23. 9. do 3. 10. 1938 konal službu jako vel. velitelství „M“ ve Vizovicích. Po okupaci Československa se významně podílel na založení voj. odbojové organizace ON a v dubnu 1939 stal se jejím vrchním velitelem. Po rozsáhlém zatýkání v řadách Obrany národa přešel ve druhé polovině prosince 1939 do ilegality. Gestapem byl zatčen 14. 11. 1940 v Chlumu u Třeboně, kde se skrýval, následně převezen do Prahy a vězněn v pankrácké věznici. Den po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora - 28. září 1941 - jej stanný soud při řídící úřadovně gestapa v Praze odsoudil k trestu smrti. Armádní generál Josef Bílý byl zastřelen ještě téhož dne ve 21.00 hodin společně s div. gen. Hugo Vojtou v jízdárně dělostřeleckých kasáren v Praze-Ruzyni.
Karta není kompletní, bude doplněna.
Zdroj: Vojenské osobnosti odboje 1939-45, Wikipedie, AVOS