Hans Albrecht Herzner

Hans Albrecht Herzner

*6. února 1907 v Postupimi - † 3. září 1942 v Hohenlychen

Německý důstojník v Abwehru (zpravodajská služba). Patřil k národně konzervativnímu odboji proti Adolfu Hitlerovi. Krátce před invazí do Polska vedl první velitelskou rotu Wehrmachtu.

Herznerovými rodiči byli architekt Richard Herzner a jeho manželka Elisabeth. Po přerušení první světové války navštěvoval Herzner od roku 1913 do roku 1927 Reform-Realgymnasium v Berlíně-Zehlendorf. Po maturitě studoval od letního semestru 1927 na Univerzitě Friedricha Wilhelma v Berlíně. V roce 1928 se stal aktivním členem Borussia Berlin Corps. V roce 1938 získal titul Ph.D. v oboru filozofie. Ve stejném roce obdržel stuhu Sboru Frankonia Praha, jehož starý pánský spolek po pozastavení Pražského sdružení seniorů sídlil v Berlíně.

Herzner byl záložním důstojníkem 9. pěšího pluku Wehrmachtu. Jako civilista byl od 1. srpna 1938 do 1. října 1938 výzkumným asistentem na vrchním velitelství armády. Poté sloužil v obranné pozici u generálního velitelství VII. armádního sboru v Breslau. V obranných plánech ho Wilhelm Canaris stáhl do svého okolí. V rámci zářijového spiknutí dostal jako poručík v záloze úkol zaútočit 28. září 1938 na říšské kancléřství v přepadové skupině pod vedením kapitána Wilhelma Heinze a zastřelit Hitlera při falešné potyčce. V té době sloužil Herzner (stejně jako Hans-Wolfram Knaak) v Bau-Lehr-Regiment z. b. V. 800, který měl sídlo v Braniborsku, odkud vzešla zvláštní jednotka Braniborsko. Spolu s Theodorem von Hippelem, který přišel s nápadem, měl za úkol provádět teroristické a sabotážní činy v nepřátelském vnitrozemí s malými velitelskými rotami, vycvičenými v oblasti zpravodajství.

Pro německý útok na Polsko, původně plánovaný na 26. srpna 1939, zřídil v srpnu 1939 komando sudetských Němců a dostal za úkol zajistit průjezdnost železničního tunelu v průsmyku Jablunka pro 7. armádu Wehrmachtu, aby umožnil projíždět německým vojenským vlakům. Odcestoval tedy 24. srpna 1939 s falešným pasem jako obchodník Dr. Heinrich Herzog do Pressburgu, kde se setkal s pěti skupinami agentů, aby zabránil vyhození tunelu do povětří. 25. srpna 1939, odpoledne, vydal Hitler rozkaz k útoku na následující den. Herznerova kontrarozvědka, oddělení II (Sabotáž a rozklad), spustila stupeň pohotovosti I a 26. srpna kolem 12:30 začala okupace průsmyku Jablunka. Zhruba 2000 polských vojáků na nádraží v Jablonce bylo zajato. Ačkoli byl útok na polské straně již rozpoznán, nebyla přijata žádná protiopatření, protože rozkaz velení polské armády zněl ignorovat jakoukoli provokaci. Velení však selhalo, protože polští obránci tunelu zadrželi postup německých útočníků. Herzner neobdržel žádné oznámení o stažení, když Hitler 25. srpna večer odvolal rozkaz k útoku kvůli paktu o pomoci Britů s Polskem. V důsledku toho jeho skupina nedostala od Wehrmachtu dohodnutou podporu. Wilhelm Canaris přesto navrhl Herznera a další pro Železný kříž 2. třídy. Wilhelm Keitel však odmítl ocenění převzít, protože válka ještě nezačala. Herzner později obdržel Železný kříž.

V letech 1940/41 byl Herzner nadporučíkem Legie ukrajinských nacionalistů, velitelem praporu Nachtigall. Po zranění střelnou ránou do zad byl převezen do sanatoria Hohenlychen, sanatoria SS. Tam zemřel při "záhadné nehodě při plavání".

Herzner byl posmrtně povýšen na kapitána a obdržel čestný hrob na Ehrenfriedhof č. 9 na Novém postoupimském hřbitově. Hrob je součástí hrobů vojáků z první a druhé světové války. Spravuje ho oddělení hřbitovů městské správy Postupimi.

Zdroje: Wikipedie, Archiv VOS