Obrana národa Vsetín

Ve Vsetínském okrese se Obrana národa vytvořila krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin. Ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel kapitán v.z Vladislav Drápala.   Nejprve byla ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí k KVV Uh Hradiště podplukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem k škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON byl pplk.Gustav Dufka. První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády, s cílem dovést ji k povstání a obnovení ČSR.   Rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště. Na schůzce byli přítomni – za KVV Uh.Hradiště  pplk.Štěrba, pplk.Dufka a rtm. Vrabec, za ON Zlín Oto Ludvík a domácí Vsetínskou organizaci tady byli kap. Drápala, npor. Antonín Zeťák, por. František Polášek, por.Růžička, por.Rajnoch, ppor.Šimurda, ppor. Vondrouš, MUC. K.Esteřák a Josef Janíček.

Jádro mužstva bylo vybíráno z příslušníků tělovýchovných organizací, branných spolků a samozřejmě z armády. Struktura ON byla budována na půdorysu předmnichovské armády, kdy kraje představovaly divize, okresy pluky, města prapory atd. V budování ON se také střetávaly pramínky odporu zdola - různé důstojnické i civilní organizace na úrovních posádek(Mašin,L.Svoboda,V.Štěrba), spolků (SOKOL, OREL,DTJ) byly podchyceny rostoucí aktivitou vyšších důstojníků (Eliáš, Ingr, Bílý) a také civilních osobností, čímž bylo docíleno sjednocování vojenských složek. ON úzce spolupracovala i s civilní složkou a na Moravě se dokonce civilní složka - Zemský národní výbor (např. prof.Vladimír Helfert, František Loubal) integrovala do struktury naší největší odbojové organizace.

Velení bylo schváleno ve složení - velitel kpt.v.z Vladimír Drápala, první zástupce npor. Antonín Zeťák, druhý zástupce por. František Polášek. Všichni členové přísahali věrnost republice. Okres byl rozdělen na tři operační oblasti: Vsetín střed, Vsetín západ a Vsetín. východ. Ke konci roku 1939 měla ON Vsetín okolo 300 aktivních členů, kteří si dále vytipovali mužstvo vhodné pro oslovení v případě mobilizace.

Stejně jako ostatní okresní organizace, měla ON Vsetín tyto podskupiny : a) zpravodajskou - kde se získávaly vojenské, hospodářské, politické

b) spojovací - kde se dělila na vnitřní(domov) a vnější (cizina)

c) propagační - časopis Krajinská stráž, letáky - tuto sekci vedl Josef Gebauer

d) pohraniční - přechody do ciziny - Slovensko - ve spolupráci s dalšími okresními skupinami

e) finanční - provozní náklady, péče o perzekuované

f) vojenská organizační, mobilizační, sabotážní, zásobovací a vyzbrojovací úkoly

g) zdravotní - sanitní ( v některých oddílech i sabotážní - např.Uh.Hradiště-MUDr.Vignati)

Nedostatečná konspirace a podcenění represivních složek a také používané metody výslechů, vedly k poměrně brzkým zatčením v řadách organizace v rámci celého území protektorátu.

Na troskách Vsetínské Obrany národa a s přímluvou barona Ringhoffera, který se za něj zaručil. Čekal za to ovšem patenty o nichž můžeme dnes jen spekulovat jaké oblasti elektromechaniky by se měly týkat. Ovšem Josef Sousedík nedbal nebezpečí a nezpronevěřil se svým slovům z 28. října 1939, kdy za bouřlivých ovací pronesl projev na Vsetínském náměstí pro nějž byl vězněn.

Období po vykonání trestu na Reinhardu Heydrichovi  27. května 1942 a po následující mstě nacistů se ani na Valašsku nevyhnuli příbuzní účastníka boje v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Josefa Valčíka, dekonspirovaného v Pardubicích v rámci Operace Silver A, zvrácené fanatické krevní řeži rodin odbojářů a parašutistů bojujících za spravedlivou věc. Toto všechno měl Josef Sousedík a s ním všichni praví Češi, kteří se bohužel musí vždy spojit v těch nejhorších dobách v sobě a když v Berlíně zavraždili předáky Vsetínské Obrany národa, začali konat. Do té doby jeho nevelká organizace „jen“ pomáhal persekvovaným a pronásledovaným. On ovšem nelenil a sestavil polovojenskou organizaci s velmi dobrou konspirací.

V roce 1944 se dostává do kontaktu s další Valašskou organizací organizací Františka Haši, bohužel zatím neznáme přesnou dataci skloubení činnosti, možné je, že o sobě věděli mnohem dříve a tato otázka je otevřená.

Sousedíkova organizace měla tyto samostatné sekce:

•             politickou, kterou vedl sám Sousedík,

•             zpravodajskou, por.četn. Rudolf Gurecký a šstržm.Miroslav Klimek

•             vojenskou, por. Otakar Wollner, npor. Fr. Juppa,

•             zásobovací, škpt. Vepřek, Ant. Reichl,

•             pro styk s partyzány, npor. Fr.Juppa, Stanislav Mráz

•             pro civilní správu, JUDr. Otakar Láska.

Josef Sousedík plánoval ozbrojené povstání a pružně reagoval na vývoj na frontách. Když mělo vypuknout SNP nejméně 2000 členů buňek, což byla základní mobilizační brigáda prověřená lety okupace a četnickou zpravodajskou organizací, kdy na každé četnické stanici byl alespoň jeden muž, který pracoval pro odboj a tito vytipovali a posléze slibem pojištěným dobrou konspirací tzv. trojek. vhodné muže, zejména s vojenskou zkušeností. Těchto 2000 mužů na Slovensko neodešlo. Ne nadarmo 6. září dostává náhle Janko Ušiak s primárním úkolem – pomoci SNP s místem výsadku ve slovenské Sklabiňi, nový rozkaz – probít se na Moravu. Řekneme si shoda náhod, ale všichni čeští a moravští dobrovolníci byli po tomto datu převeleni pod Ušiakovo velení.

Zde odvedla velký kus práce též telefonistka Kročková. Která vše podstatné hlásila Klimkovi. Bylo takto zachráněno mnoho životů. Tak jako připravil vojenskou část, měl Josef Sousedík postaráno i o veřejnou správu. Vedoucím okresu měl být dr.Karel Marek, který měl zajistit okres po stránce vyživovací. Pro soud byl vyhledán dr. Boháč. Pro poštu Jan John, pro elektrárnu Jan Válek, pro železnici Frant. Sevelda, pro převzetí obchodů po Němcích por. Cyril Talanda.