Obrana národa Vsetín
V pozdějším období války z ní vznikla organizace Josefa Sousedíka.
Ve Vsetínském okrese se Obrana národa vytvořila krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně dle dostupných archivních materiálů, konstituovala ze tří skupin. Ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumil Klícha. U komunistické složky nevíme, do jaké míry byla autonomní a do jaké míry byla ochotna se podřídit velení, vzhledem k linii KSČ po podpisu paktu Ribentrop - Molotov. Máme však za to, že politické problémy byly odsunuty na vedlejší kolej a vše bylo podřízeno společnému cíli-porážce nacismu. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel kapitán v.z Vladimír Drápala. K zakládajícím členům ON Vsetín patřili i Ferdinand Steinlauf, Otakar Cochlar, Desider Reichental a další.Nejprve byla ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí k KVV Uh Hradiště podplukovníka Vladimíra Štěrby. V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem k škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON byl pplk.Gustav Dufka , údajně vzdálený příbuzný Karla Esteřáka. (prověřit) První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici. Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády, s cílem dovést ji k povstání a obnovení ČSR. Rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště. Na schůzce byli přítomni – za KVV Uh.Hradiště pplk.Štěrba, pplk.Dufka a rtm. Vrabec, za ON Zlín Oto Ludvík a domácí Vsetínskou organizaci tady byli kap. Drápala, npor. Antonín Zeťák, por. František Polášek, por.Růžička, por.Rajnoch, ppor.Šimurda, ppor. Vondrouš, MUC. K.Esteřák a Josef Janíček.
Jádro mužstva bylo vybíráno z příslušníků tělovýchovných organizací, branných spolků a samozřejmě z armády. Struktura ON byla budována na půdorysu předmnichovské armády, kdy kraje představovaly divize, okresy pluky, města prapory atd. V budování ON se také střetávaly pramínky odporu zdola - různé důstojnické i civilní organizace na úrovních posádek(Mašin,L.Svoboda,V.Štěrba), spolků (SOKOL, OREL,DTJ) byly podchyceny rostoucí aktivitou vyšších důstojníků (Eliáš, Ingr, Bílý) a také civilních osobností, čímž bylo docíleno sjednocování vojenských složek. ON úzce spolupracovala i s civilní složkou a na Moravě se dokonce civilní složka - Zemský národní výbor (např. prof.Vladimír Helfert, František Loubal) integrovala do struktury naší největší odbojové organizace.
Velení bylo schváleno ve složení - velitel kpt.v.z Vladimír Drápala, první zástupce npor. Antonín Zeťák, druhý zástupce por. František Polášek. Všichni členové přísahali věrnost republice. Okres byl rozdělen na tři operační oblasti: Vsetín střed, Vsetín západ a Vsetín. východ. Ke konci roku 1939 měla ON Vsetín okolo 300 aktivních členů, kteří si dále vytipovali mužstvo vhodné pro oslovení v případě mobilizace.
Stejně jako ostatní okresní organizace, měla ON Vsetín tyto podskupiny : a) zpravodajskou - kde se získávaly vojenské, hospodářské, politické
b) spojovací - kde se dělila na vnitřní(domov) a vnější (cizina)
c) propagační - časopis Krajinská stráž, letáky - tuto sekci vedl Josef Gebauer
d) pohraniční - přechody do ciziny - Slovensko - ve spolupráci s dalšími okresními skupinami
e) finanční - provozní náklady, péče o perzekuované
f) vojenská organizační, mobilizační, sabotážní, zásobovací a vyzbrojovací úkoly
g) zdravotní - sanitní ( v některých oddílech i sabotážní - např.Uh.Hradiště-MUDr.Vignati)
Nedostatečná konspirace, podcenění represivních složek nacistů a také používané metody výslechů, vedly k poměrně brzkým zatčením v řadách organizace v rámci celého území protektorátu. .
Josef Sousedík nedbal nebezpečí a nezpronevěřil se svým slovům z 28. října 1939, kdy za bouřlivých ovací pronesl projev na Vsetínském náměstí pro nějž byl vězněn. Z trosek ON Vsetín povstala organizace v čele s Josefem Sousedíkem.
Již na podzim 1943 začal budovat kádry armády pro povstání, což víme ze vzpomínek důstojníka jeho organizace Miroslava Ošťádala. Termín do něhož měla být organizace schopna fungování byl únor 1944.
Nejpozději v roce 1944 se dostává do kontaktu s další Valašskou odbojovou organizací organizací Františka Haši, bohužel zatím neznáme přesnou dataci skloubení činnosti, možné je, že o sobě věděli mnohem dříve a tato otázka je otevřená.
Sousedíkova organizace měla tyto samostatné sekce:
• politickou, kterou vedl sám Josef Sousedík
• zpravodajskou, por.četn. Rudolf Gurecký a šstržm.Miroslav Klimek
• vojenskou, por. Otakar Wollner, npor. Fr. Juppa,
• zásobovací, škpt. Vepřek, Ant. Reichl,
• pro styk s partyzány, npor. František Juppa, Stanislav Mráz
• pro civilní správu, JUDr. Otakar Láska.
Josef Sousedík plánoval ozbrojené povstání a pružně reagoval na vývoj na frontách. Když mělo vypuknout SNP, disponoval nejméně 2000 členů buňek, což byla základní mobilizační brigáda prověřená lety okupace a četnickou zpravodajskou organizací, kdy na každé četnické stanici byl alespoň jeden muž, který pracoval pro odboj a tito vytipovali a posléze slibem pojištěným dobrou konspirací tzv. trojek. vhodné muže, zejména s vojenskou zkušeností. Těchto 2000 mužů na Slovensko neodešlo. Přípravy na ozbrojené povstání se totiž činila i na moravské půdě. Organizační struktura vycházela s koncepce ÚVOD - Ústředního vedení odboje domácího a jeho nástupnické organizace, kterou byl Přípravný revoluční národní výbor. Vojenskou část řídil generál Zdeněk Novák a oblast Valašska spravoval generál Franišek Rakovčík.
Zde odvedla velký kus práce též telefonistka Kročková. Která vše podstatné hlásila Klimkovi. Bylo takto zachráněno mnoho životů. Tak jako připravil vojenskou část, měl Josef Sousedík postaráno i o veřejnou správu. Vedoucím okresu měl být dr.Karel Marek, který měl zajistit okres po stránce vyživovací. Pro soud byl vyhledán dr. Boháč. Pro poštu Jan John, pro elektrárnu Jan Válek, pro železnici Frant. Sevelda, pro převzetí obchodů po Němcích por. Cyril Talanda.
Poznámka: U materiálů z období reálného socialismu je potřeba velmi opatrně a kriticky posuzovat jejich relevanci a prověřovat si reálie období protektorátu.