Vladimír Vepřek

Vladimír Vepřek

*19. duben 1891 - †2.října 1961

Československý voják a odbojář.

Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Vystudoval matiční reálku v Olomouci a v roce 1909 maturoval. Zapsal se na pražskou techniku - odbor zeměměřičství, ale v roce 1912 musel studium přerušit, kvůli úmrtí otce. Začal vypomáhat matce s vedením hostince a staral se o rodinu sestávající ještě z dvou sester.

V říjnu 1912 nastoupil službu v R-U armádě, jako jednoroční dobrovolník. Byl veden jako politicky nespolehlivý. Po absolvování dvouleté vojenské služby, opět pomáhal v domácnosti těžce nemocné matce a připravoval se na státnice. Ovšem jeho plány byly přerušeny vypuknutím první světové války. 2.srpna 1914 byl mobilizován a odeslán na ruskou frontu. V březnu 1915 byl zajat. Pracoval v hospodářství a ve zbrojním závodě na výrobu min, než se v červnu 1917 se přihlásil do Československých legií. Působil jako instruktor 7. střeleckého pluku na Ukrajině v Berezani. Absolvoval anabázi na východ Ruska a domů se vrátil až v roce 1920.

Mezitím mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu se chytal na zkoušky ze zeměměřičství, ale musel se též starat o obživu a proto nastoupil jako pomocný učitel v Postřelmově. Tam učil do května 1922. Poté na výzvu Ministerstva národní obrany nastoupil službu u hospodářsko-správního odboru vojenské nemocnice v Brně. Po šestiměsíčním praxi složil odbornou zkoušku a 1. 6 1922, byl opět aktivován jako voják z povolání. Působil u útvarů v Šumperku, Valašském Meziříčí, Hranicích, Josefově a Hodoníně.

Po rozpuštění armády v roce 1939 byl přeřazen k min. školství a národní osvěty jako vrchní aktuárský tajemník na vyšší odborné škole strojní ve Vsetíně.

Mimo administrativní a účetní agendu, zvládal i přednášení čtyř předmětů ve IV. ročníku. Po změně osnov ve školním roce 1940/41, které nesly nacifikační a germanizační rysy, zažádal o penzionování, kterému bylo vyhověno. 1.8 1940 odešel do penze.

V roce 1941 jej oslovil Josef Sousedík a zapojil jej do své odbojové skupiny, která vznikala na půdorysu první garnitury Obrany národa. V této skupině zastával funkci organizačního a zpravodajského důstojníka. Počátkem roku 1944 jej Sousedík přesunul do čela zásobovací skupiny. Jako zpravodajský důstojník však působil nadále. Shromažďoval a ověřoval vojenské informace, které pak Josef Sousedík předával dál. Navázal kontakt i s Františkem Hašou z Prostřední Bečvy a jeho prostřednictvím předal partyzánům 1.čs.part.brigády Jana Žižky triedr a busoly.

V době Vsetínského povstání 4. května 1945, se stal distributorem zbraní a střeliva ve spolupráci s PBJŽ. Po osvobození nastoupil jako hospodář dělostřeleckého pluku ve Frenštátě.

Zdroje: AVOS, SOkA Vsetín