Abwehr

Abwehr byla německá vojenská zpravodajská služba v letech 1920 až 1945. Byla vytvořena za účelem shromažďování zpravodajských informací, provádění sabotážních a subverzních operací a provádění tajných akcí proti potenciálním nepřátelům Německé říše. Abwehr byl zpočátku úspěšný ve svých zpravodajských operacích a poskytoval německému vrchnímu velení cenné informace o svých nepřátelích.

Abwehr však trpěl vnitřními rozděleními a nedostatkem koordinace s ostatními složkami německé armády a také nedostatkem kompetentního personálu. Navíc do agentury silně pronikly zahraniční zpravodajské služby, včetně KGB Sovětského svazu. Tyto faktory přispěly k úpadku Abwehru a případnému pádu v posledních letech druhé světové války.

Přes své slabiny sehrál Abwehr významnou roli v několika klíčových událostech války, včetně okupace Sudet, invaze do Polska a bitvy o Británii. Abwehr se také pokusil zavraždit několik vysoce postavených spojeneckých vůdců, včetně britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josepha Stalina.

Po válce mnoho bývalých členů Abwehru pokračovalo v důležitých rolích v poválečném Německu, včetně Reinharda Gehlena, který se stal šéfem západoněmecké zpravodajské služby. Dědictví Abwehru zůstává předmětem historických debat a analýz, přičemž někteří jej považují za kompetentní, ale nakonec odsouzenou zpravodajskou službu, zatímco jiní jej považují za klíčovou součást nacistické válečné mašinérie.

Nacistická vojenská zpravo­dajská služba, jejíž úřadovna na území okupovaných českých zemí byla v Praze (Abwehrstelle Prag). V Brně se nacházela její pobočka (Abwehrnebenstelle), které podléhala skupina abwehru v Moravské Ostravě. Úsek obranného zpravodajství se za­býval odhalováním činnosti cizích rozvědek v protektoráte, ochranou vojenských slo­žek, zařízení a podniků důležitých pro válečnou výrobu. Abwehr pracoval převážně pomocí agenturních sítí. Získané informace o činnosti namířené proti říši a okupačnímu režimu předával - gestapu. které pak provádělo další opatření, včetně zatýkání a vyšetřování. Po nezdařeném atentátu na Hitelra, byl abwehr začleněn do RSHA do sekce AMT VI - jíž vedl SS-Brigadeführer(generálmajor) Walter Schellenberg

Po podřízení abwehru -Říš­skému hlavnímu bezpečnostnímu úřadu v létě 1944 vzniklo ze zbytku rozpuštěné pražské úřadovny tzv. Kommando-Meldegebiet Prag. Pražská úřadovna se dělila na odděle­ní ofenzivního zpravodajství, oddělení sabotážní (později zrušené) a oddělení obran­né. Některé kontrašpionážní jednotky se podílely i na boji proti partyzánům - například opěrný bod v Kostelci u Štípy, v rámci tzv.Meldgebiet Toni.

V čele Abwehru stál do roku 1944 admirál Canaris.

Zdroje:

Český antifašismus a odboj

Archiv VOS

Wikipedie