Abwehr
Abwehr byla německá vojenská zpravodajská služba v letech 1920 až 1945. Byla vytvořena za účelem shromažďování zpravodajských informací, provádění sabotážních a subverzních operací a provádění tajných akcí proti potenciálním nepřátelům Německé říše. Abwehr byl zpočátku úspěšný ve svých zpravodajských operacích a poskytoval německému vrchnímu velení cenné informace o svých nepřátelích.
Abwehr však trpěl vnitřními rozděleními a nedostatkem koordinace s ostatními složkami německé armády a také nedostatkem kompetentního personálu. Navíc do agentury silně pronikly zahraniční zpravodajské služby, včetně KGB Sovětského svazu. Tyto faktory přispěly k úpadku Abwehru a případnému pádu v posledních letech druhé světové války.
Přes své slabiny sehrál Abwehr významnou roli v několika klíčových událostech války, včetně okupace Sudet, invaze do Polska a bitvy o Británii. Abwehr se také pokusil zavraždit několik vysoce postavených spojeneckých vůdců, včetně britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josepha Stalina.
Po válce mnoho bývalých členů Abwehru pokračovalo v důležitých rolích v poválečném Německu, včetně Reinharda Gehlena, který se stal šéfem západoněmecké zpravodajské služby. Dědictví Abwehru zůstává předmětem historických debat a analýz, přičemž někteří jej považují za kompetentní, ale nakonec odsouzenou zpravodajskou službu, zatímco jiní jej považují za klíčovou součást nacistické válečné mašinérie.
Nacistická vojenská zpravodajská služba, jejíž úřadovna na území okupovaných českých zemí byla v Praze (Abwehrstelle Prag). V Brně se nacházela její pobočka (Abwehrnebenstelle), které podléhala skupina abwehru v Moravské Ostravě. Úsek obranného zpravodajství se zabýval odhalováním činnosti cizích rozvědek v protektoráte, ochranou vojenských složek, zařízení a podniků důležitých pro válečnou výrobu. Abwehr pracoval převážně pomocí agenturních sítí. Získané informace o činnosti namířené proti říši a okupačnímu režimu předával - gestapu. které pak provádělo další opatření, včetně zatýkání a vyšetřování. Po nezdařeném atentátu na Hitelra, byl abwehr začleněn do RSHA do sekce AMT VI - jíž vedl SS-Brigadeführer(generálmajor) Walter Schellenberg
Po podřízení abwehru -Říšskému hlavnímu bezpečnostnímu úřadu v létě 1944 vzniklo ze zbytku rozpuštěné pražské úřadovny tzv. Kommando-Meldegebiet Prag. Pražská úřadovna se dělila na oddělení ofenzivního zpravodajství, oddělení sabotážní (později zrušené) a oddělení obranné. Některé kontrašpionážní jednotky se podílely i na boji proti partyzánům - například opěrný bod v Kostelci u Štípy, v rámci tzv.Meldgebiet Toni.
Zdroje:
Český antifašismus a odboj
Archiv VOS
Wikipedie