Jiří Jaroš
*16. ledna 1896, Velkém Meziříčí - 6. duben 1943
Československý legionář a odbojář.
Narodil se jako osmé dítě v rodině stolařského mistra Karla Jaroše. Po absolvování tamní české reálky studoval na průmyslové škole v Brně. Jeho životní plány, stejně jako tisícům mužů této generace, drasticky přerušila první světová válka.
Necelý měsíc poté, co v březnu 1915 odmaturoval, byl odveden a vzápětí narukoval jako jednoroční dobrovolník k pěšímu pluku č. 81 do Jihlavy. V zázemí prožil ještě vánoční svátky a přivítal Nový rok, ale hned 3. ledna odešel s plukem jako velitel čety na východní frontu. Zde byl 14. června 1916 na Zlaté Lípě lehce raněn a u Hajvaronky na Strypě padl do ruského zajetí.
Po vyléčení se o šest týdnů později přihlásil do srbské dobrovolnické divize, s níž bojoval v Dobrudži. Na jaře následujícího roku přešel do čs. legií v Rusku, kde krátce prováděl nábor dobrovolníků do čs. vojska na Rusi. V předvečer bitvy u Zborova byl zařazen k 7. čs. střeleckému pluku, s nímž se zúčastnil ústupových bojů na Ukrajině, svedl četné boje s bolševiky a podílel se na ochraně magistrály. Do vlasti se vrátil až v červnu 1920 v hodnosti majora ruských legií.
Na počátku 20. let sloužil krátce u 2. divize v Brně a 7. divize v Olomouci. V letech 1922 až 1923 absolvoval II. ročník Válečné školy v Praze. Na sklonku 1923 jej zařadili k Zemskému vojenskému velitelství Brno. Po čtyřech letech služby byl náčelníkem štábu 12. divize v Užhorodě. Na počátku 30. let byl krátce přidělen k Ministerstvu národní obrany. V hodnosti plukovníka (od července 1933) velel hraničářskému praporu a od září 1936 velel pěšímu pluku 24 ve Znojmě.
Svůj pluk pečlivě připravoval na tvrdý boj v pohraničních opevněních. V zářijových dnech 1938 držel se svým plukem široké pásmo na Dyji pod Znojmem a připravoval svůj pluk na tvrdé boje na hranicích. Již od poloviny měsíce zde docházelo k prudkým srážkám s příslušníky Freikorpsu. Velitelem pluku zůstal až do jeho zrušení v červenci 1939. Poté pracoval v brněnské pobočce Nejvyššího cenového úřadu.
Od počátku okupace začal budovat vlastní odbojovou organizaci, poté se zapojil do Obrany národa a stal se velitelem Kraje ON – Velké Meziříčí. Měl kontakty na zemské velitelství ON a samozřejmě i na Oblastní velitelství ON Morava. Rozsáhlá odbojová činnost neunikla pozornosti gestapa, které využilo i skutečnosti, že odboj byl nedostatečně zakonspirován. Plk. Jaroš byl zatčen první prosincový den 1939. O tři roky později jej Lidový soud ve Stuttgartu za přípravu velezrady a nadržování nepříteli odsoudil k trestu smrti, který byl vykonán 6. dubna 1943.
Plk. Jaroš byl v roce 1946 povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam
Zdroje: Archiv VOS, http://www.vhu.cz/brigadni-general-in-memoriam-jiri-jaros/