Josef Veselý

*23.2.1908-?

Československý voják a odbojář. Od roku 1940 se podílel na organizování odboje mezi dělníky gumáren a internátů ve Zlíně společně s Janem Šumberou, který se později stal členem národního výboru. Politickým vedoucím skupiny byl Šumbera („Tomáš“), vojenským velitelem on sám („Černý“). Výcvik odbojových členů vedl pozdější poručík Národní bezpečnostní stráže Jan Měštánek.

Organizace prováděla sabotážní činnost – mezi dělníky prosazovali heslo „pracujte pomalu“, úmyslně vyráběli zmetky, šířili ilegální letáky, zasílali řetězové dopisy, telefonicky a písemně terorizovali německé exponenty a kolaboranty, šířili dezinformace, vyzvídali informace od německých a kolaborantských vedoucích, ignorovali důležité příkazy ve výrobě a simulovali nemoci. Současně se podíleli na krádežích důležitých součástek a náhradních dílů s cílem narušit válečnou výrobu.

V oblasti vojenské přípravy vypracoval plán na obsazení města Zlína. Členové odboje byli cvičeni ve střelbě na střelnicích v zábavním parku, organizovány byly i nenápadné bojové výcviky v rámci turistických výprav. Členové skupiny se seznamovali s klíčovými strategickými objekty ve městě a plánovali jejich případnou neutralizaci.

Skupina měla rozsáhlé ilegální kontakty, včetně spojení se Slovenskem již od roku 1939. Šumbera vedl „Slovenský kroužek Bradlo“, který sdružoval Slováky pracující ve Zlíně. Někteří členové byli pověřeni kurýrní službou do Trenčína, kde spolupracovali s komunistickým a partyzánským hnutím. Odbojová skupina pomáhala ohroženým osobám získat falešné doklady a prchajícím odbojářům zajišťovala bezpečné přechody na Slovensko.

Navázal kontakt s krajským komunistickým vedením v Hodoníně a se zpravodajskou sítí generála Luži, zejména s Karlem Paprskářem a Vladimírem Kupčíkem. Prostřednictvím těchto kontaktů se spojil s krajským vedoucím této organizace, generálem štábu Matouškem, s nímž koordinoval odbojovou činnost.

Po zatčení odbojové skupiny Asmuse-Mečla byl povolán na Hodonínsko, kde navázal kontakt s parašutistou kapitánem Bartošem. Ten jej pověřil funkcí okresního velitele odboje ve Zlíně, kde měl koordinovat ozbrojený odpor a připravit převzetí dodávky zbraní z Anglie. Zároveň měl jmenovat vojenského velitele okresu Vsetín.

Uprostřed těchto aktivit byl zatčen gestapem. Po celou dobu udržoval spojení se slovenskými, pohraničními i moravskými partyzány, s nimiž spolupracoval a v klíčových momentech se podílel na bojových operacích. Šumbera se stal nadporučíkem partyzánských jednotek a důležitým funkcionářem partyzánské brigády. Někteří členové skupiny se později stali důstojníky Národní bezpečnostní stráže.

Od roku 1940 organizoval odbojovou činnost mezi dělníky gumáren a internátů ve Zlíně. Byl vojenským velitelem ilegální komunistické organizace, která se zaměřovala na sabotážní a zpravodajskou činnost proti okupantům. Podílel se na šíření ilegálních letáků, řetězových dopisů, vyzvídání informací od německých exponentů a sabotáži výroby ve Zbrojovce Vsetín.

Vojensky připravoval odbojové skupiny, organizoval střelecký výcvik a zajišťoval spojení s dalšími odbojovými organizacemi, včetně skupiny generála Luži a parašutisty kapitána Bartoše. Byl napojen na komunistické a partyzánské hnutí na Slovensku a organizoval přechody hranic, ukrývání ohrožených osob a dodávky zbraní.

V roce 1944 byl pověřen funkcí okresního velitele odboje ve Zlíně. Spolupracoval s partyzánskými skupinami na Moravě i Slovensku. Uprostřed příprav na převzetí zásilky zbraní z Anglie byl zatčen gestapem.