Rada Tří
Byla nekomunistická odbojová organizace, která se začala vytvářet na podzim r. 1942 z popudu 2 nezatčených funkcionářů - Petičního výboru Věrni zůstaneme na Moravě prof. dr. J. Grni a kpt. gšt. K. Veselého-Stainera. Původně se nazývala Přípravný revoluční výbor, počátkem r. 1944 se přejmenovala na Jaro (po navázání radiotelegrafického styku s Londýnem, které bylo potvrzeno heslem Jaro volá) a od léta 1944 nesla název Rada tří. V čele jejího politického vedení stál prof. dr. J. Grňa, vojenského velení na Moravě gen. V. Luza (po jeho smrti podléhalo vojenské velení na Moravě kpt. gšt. J. Robotkovi, v Cechách kpt. gšt. K. Veselému-Stainerovi). Výchozím politickým programem se stal návrh PVVZ „Za svobodu, do nového Československa", zpracovaný ve zkrácené podobě pod názvem „Co chceme". Navázala kontakt s - Přípravným revolučním národním výborem, spolupráci s některými zbytky -»Obrany národa na Moravě, se zpravodajskou skupinou kolem bývalého vyslance A. Heidricha a jejím prostřednictvím se slovenskou Flórou. S pomocí Flóry byl navázán styk se zahraničním odbojovým centrem v Londýně. Většina zpráv však byla odesílána prostřednictvím ing. K. Stallera z brněnské Zbrojovky a ilegální organizace dr. V. Šrobára na Slovensku. Od podzimu 1943 se organizace usilovně snažila o spojení s Vojenskou rádiovou ústřednou ve Velké Británii pomocí vysílačky, kterou postavil MUDr. J. Motýl z Jihlavy. Tento styk byl navázán na jaře 1944, nepřekročil však v podstatě rámec pokusů. Pravidelného spojení bylo dosaženo až prostřednictvím vysílaček západních para-výsadků (- Desanty ze Západu). Na jaře 1944 se na organizaci napojila vojenská ilegální skupina pplk. J. Svatoně, působící na Litomyšlsku (J. Svatoň byl zastřelen gestapem 1. listopadu 1944), v létě téhož roku -*Zpravodajská brigáda a - Avala - Modrý kruh. Pomocí organizace Avala - Modrý kruh byl v létě 1944 rozmnožen v 10 000 výtiscích politický program „Co chceme". Styk byl navázán i s představiteli legálního Svazu hasičů, v němž odbojovou činnost organizoval ředitel J. Císař. J. Císař (též vedoucí činitel Avaly — Modrý kruh) se měl stát členem vedení R 3. Rada tří — J. Císař, J. Grňa, V. Luza — se však nikdy nesešla, neboť 2. října 1944 zahynul se svým pobočníkem por. J. Korešem gen. Luža a brzy nato, v listopadu 1944, byl zatčen gestapem J. Císař. Centrum R 3 bylo na Českomoravské vrchovině, organizace však postupně zasahovala i do dalších oblastí (Brněnsko, Moravskoslezské Beskydy, Praha a okolí, severovýchodní Čechy, jižní Čechy). Vedení R 3 postupně osamostatňovalo (vzhledem k nedostatečnému spojení) některé podřízené skupiny. Její struktura tak dostala nakonec podobu volného sdružení poměrně samostatných odbojových organizací a i partyzánských jednotek (-Partyzánské jednotky v českých zemích - přehled; Rada tří — Alfa, Rada tří - Delta, Rada tří — Generál LuŽa, Rada tří — Generál Svatoň. Rada tří — Tau). R 3 byla ve styku i s desanty ze Západu (Calcium, Tungsten, Carbon, Wolfram, Platinum — Pewter, Bauxite a Spelter) a využívala jejich rádiového spojení s Londýnem (vysílačky Zdena — Milada, Helena, Bety, Jarka). Jejich prostřednictvím byl zasílán zpravodajský materiál, požadavky na shozy zbraní, žádosti o koordinaci odbojové činnosti se záměry Rudé armády apod. Celkem bylo Radou tří odesláno několik set depeší. Ve své odbojové činnosti vycházela z koncepce londýnského zahraničního odbojového centra, v rádiové korespondenci však nezřídka zaujímala kritická stanoviska k jeho požadavkům a hlediskům. Ve spojení s -»> Revolučním odborovým hnutím ilegálním a IV. prozatímním ilegálním ústředním vedením KSČ (-Komunistická strana Československa — ústřední vedení ilegální) se podílela na vytvoření vrcholného koordinačního orgánu odbojového hnutí — -České národní rady. Přispěla i k rozvoji partyzánského hnutí, její příslušníci se v rámci -*Květnového povstání českého lidu účastnili závěrečných bojů s nacisty.
Jednotlivé partyzánské oddíly spadající pod Radu tří.
Rada tři — Alfa
Rada tři — Delta
Rada tří - generál Luža
Rada tři - generál Svatoň
Rada tři — Tau