ČTK

ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KAN­CELÁŘ — Čs. zpravodajská agen­tura vznikla z rozhodnutí Národního výbo­ru československého současně s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Jejím úkolem bylo dodávat politické, hos­podářské a jiné zprávy z tuzemska a ze zahraničí periodikům vycházejícím v Čes­koslovensku; její vnitřní struktura se v letech 1918—1938 několikrát měnila. Od r. 1930 členila svou činnost na politické zpravodajství, komerční (burzovní) zprávy a vedlejší služby. Spolu s pražským ústře­dím zajišťovaly informace pro tisk a rozhlas odbočky v Brně, Bratislavě, Košicích, Ostravě, Olomouci, Opavě, Plzni, Užhorodu, Karlových Varech, Ostí nad Labem, Liberci a sezónně také v Mariánských Lázních. Do začátku 20. let udržovala úzkou spolupráci s rakouskou Amtliche Nachrichtenstelle, postupně se stále více orientovala na získávání informací od německé agentury Wolff s Telegraphisches Bureau, i když své kontakty rozšiřovala i d jiných zemí, např. na francouzskou Agence Havas, britskou Reuter’s Agency a od r. 1922 také na sovětskou ROSTA (po r. 1925 TASS). Vedle přebírání informací od cizích agentur se ČTK snažila od počátku vytvá­řet v zahraničí i vlastní zpravodajskou síť, první filiálku zřídila již 6. listopadu 1918 ve Vídni. V r. 1930 měla své zpravodaje v Paříži. Berlíně, Římě, Vídni, Bělehradě, Záhřebu, Bukurešti, Sofii aj. CTK byla ve své činnosti svázána s buržoazně demokra­tickým systémem; v prvních letech se „přikláněla" k sociálně demokratické stra­ně, od r. 1920 v ní uplatňovala značný vliv agrární strana. Přes tyto tendence a tlaky  někteří pracovníci CTK, zejména v údobí 1930—1930, snažili podávat věcné, rychlé _a spolehlivé zpravodajství, čelit pokusům o zadržování kladných informací o Sovět­ském svazu a uvádět zprávy o nebezpečí fašismu. Tento trend udržovali i po r. 1934. kdy berlínská agentura, dodávající ČTK až do r. 1938 80 % informací, přešla pod názvem Deutsches Nachrichten Büro plně do služeb NSDAP. V čele pracoviště, jež mělo své první sídlo v bývalé pobočce rakousko-uherské tiskové kanceláře „Korbyro" ve Štěpánské ulici, Praha 1 (od 28. září 1930 působilo v Lutzowově, nyní Opletalově ulici č. 5—7. Praha 1), stáli postupně ředitelé V. Weinerek (od 14. listopadu 1918), E. Čermák (1920—1930) a L. Tvarůžek. V r. 1931 byla zřízena funkce šéfredaktora, zastávaná K. Krau­sem (1931 —1937) a A. Barešem 1937—1939), kteří fakticky odpovídali za činnost agentury. Po 15. březnu 1939 nemohla organizace, střežená nacistickou okupační mocí, vykonávat samostatné zpravodajské služby. Někteří ze zaměstnan­ců či spolupracovníků agentury se zapojili do hnutí odporu převážně na zpravodaj­ském úseku doma i v zahraničí (např. dr. J. Jíra v Paříži, J. Wičaz v Sofii, K. Weirich v Římě, J. M. Stancl v Bělehradě a J. Janča v Londýně). Rada z nich byla nacistickým potlačovacím aparátem odhalena a perzekvována; popraveni byli Z. Schmoranz, dr. O. Svoboda, J. Vajs, V. König, F. Kubík, další zahynuli ve vyhlazovacích táborech v důsledku rasové perzekuce. V letech nesvobody se podařilo nahradit domácí tiskovou kancelář nejdříve londýnskou ČTK, která 28. listopadu 1940 zřídila odbočku v New Yorku. Od března 1941 reorganizovaná ČTK spolupracovala s vý­znamnými agenturami v zemích nacisty neokupovaných. Udržovala kontakt se Středním východem a v červenci 1941 vybudovala odbočku též v Bombaji. Poté již dodávala zpravodajské informace ve prospěch ,,čs. věci" nejen britskému, ame­rickému a krajanskému tisku, ale i periodi­kům na Středním východě, v Indii, Aus­trálii a na Novém Zélandě, a specifickým způsobem lak přispěla i k-obnovení čs. státnosti.

Zdroj: Český antifašismus a odboj