Adolf Hůlka

11.9.1891 Brno – 10.5.1943

Adolf Hůlka vystudoval práva v Praze, složil první státní zkoušku z práv a zúčastnil se 1. světové války jako voják rakousko-uherské armády. Dostal se do ruského zajetí a v roce 1916 vstoupil do československých legií. V roce 1918 byl přijat jako kapitán do československé armády, v roce 1935 byl povýšen na podplukovníka a v roce 1937 na plukovníka ministerstva národní obrany.

Po obsazení českých zemí wehrmachtem byl Adolf Hůlka začátkem května 1939 naverbován svým nadřízeným generálem Františkem Kravákem do rodící se vojenské organizace Obrana Národa (ON – obrana národa). Adolf Hůlka se stává velitelem pluku okresu Benešov, kde následně buduje pluk. Podplukovníka Ludvíka Českého učinil svým zástupcem a majora Josefa Průšu styčným důstojníkem, evidoval dostupné zbraně v okrese a řídil se mobilizačním rozkazem v srpnu 1939.

Adolf Hůlka byl zatčen 14. prosince 1939. Dne 20. ledna 1943 ho „Lidový soud“ spolu s Ludvíkem Českým a Josefem Průšou odsoudil k trestu smrti za „přípravu na velezradu“. Tři bývalí důstojníci byli zavražděni 10. května 1943 ve věznici Plötzensee.