Alfréd Bartoš

23. září 1916-22.červen 1942

Československý voják a odbojář. Narodil se ve Vídni a po skončení Velké války se rodina přestěhovala do Sezemic. Zde absolvoval měšťanskou školu. Ve studiu pokračoval na reálném gymnáziu v Pardubicích, kde v roce 1935 úspěšně složil maturitní zkoušku. Po maturitě se rozhodl pro dráhu důstojníka z povolání. 1. října 1935 nastupuje vojenskou presenční službu u 8. dragounského pluku v Pardubicích. Zde byl zařazen do druhé eskadrony, která měla kasárna v Dašicích. Od září 1936 do srpna 1937 studoval vojenskou akademii v Hranicích. Tu opouští jako poručík jezdectva a nastupuje opět k 8. dragounskému pluku, tentokrát ke 3. eskadroně se sídlem v Bohdanči. Zde sloužil až do okupace. S tou se nesmířil a již v květnu 1939 se mu pod záminkou vyřízení formalit s náhlým dědictvím daří odjet do Francie. Z počátku pomáhal na Československém konzulátu v Paříži, ale již 8. června 1936 vstoupil do cizinecké legie, se kterou slouží v Tunisku. Po začátku války je prezentován v československém vojenském táboře v Agde. V sestavě 2. pěšího pluku se zúčastnil bojů o Francii. Po její porážce je lodí Rod el Farag evakuován do Anglie. V březnu 1941 byl vybrán výcviku pro plnění zvláštních úkolů ve vlasti. Prošel speciálním výcvikem na STS 26 ve Skotsku a poté parašutistickým výcvikem na STS 51 v Ringway. Poté absolvoval spojovací a šifrovací kurz. 27. Listopadu 1941 je osobně přijat prezidentem Benešem a ustanoven velitelem skupiny Silver A. Jeho zástupcem se stal rotmistr Josef Valčík a radistou skupiny svobodník Jiří Potůček. Jejich úkolem bylo vytvoření zpravodajské rezidentury, obnovení a udržení spojení s Londýnem a kontaktování štábního kapitána Václava Morávka, který měl kontakt na agenta A 54, o jehož zprávy měl Londýn velký zájem. Kromě toho měla skupina Silver A vytvořit středisko, které mělo koordinovat činnost dalších vysazených skupin. Do akce odletěl Silver A společně se skupinami Silver B a Anthropoid 28. prosince 1941. Skupina začala krátce po seskoku budovat rozsáhlou síť spolupracovníků. První spojení s Londýnem proběhlo již 15. ledna 1942. Od té doby se dařilo udržovat spojení až do 26. června 1942. Mimořádným úspěchem bylo též znovunavázání kontaktu se štábním kapitánem Václavem Morávkem a jeho prostřednictvím s agentem A54 (Paulem Thümmelem). Skupina Silver A také zřídila u knihaře Jana Vojtíška v Lázních Bělohrad záchytné středisko, pro příjem dalších parašutistů. To bylo dalšími výsadky několikrát použito. Koncem března se díky dopadení štábního kapitána Morávka dostalo gestapo na stopu skupiny. Jmenovitě na stopu Josefa Valčíka, který se proto přesunul z Pardubic do Prahy, kde se zapojil do příprav atentátu na Reinharda Heydricha. Alfréd Bartoš pokračuje ve zpravodajské činnosti až do poloviny června. Po Čurdově zradě je rozbita organizace nejen v Praze, ale i v Pardubicích. Sám Bartoš je 21. června 1942 překvapen gestapem, které číhalo v jednom z konspiračních bytů. Během útěku a pronásledování dochází k přestřelce, po které Bartoš v bezvýchodné situaci obrací zbraň proti sobě. Na následky zranění umírá 22. června 1942 ve 2 hodiny 10 minut.