Ctibor Novák

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

25. října 1902 Praha – 2. května 1955 Praha

Čsl. voják a odbojář. Zapojen do druhého i třetího odboje. Za první republiky voják z povolání. Po Mnichovu se nechal zaměstnat v Berlíně jako překladatel na Hlavním říšském bezpečnostním úřadě aby odtud získával pro domácí odboj zpravodajsky cenné informace. Jako švagr Josefa Mašína spolupracoval s ilegální skupinou Tři králové, kde se podílel zejména na diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně.  

Když se v roce 1902 Ctibor Novák narodil v Praze, jeho otec - Ing. Leopold Novák pracoval jako geometr a jeho manželka - Emma Nováková byla ženou v domácnosti. Rodina bydlela tehdy na Moravě (v Olomouci) a lze ji označit jako dobře situovanou středostavovskou měšťanskou rodinu. O pět let později se manželům Novákovým narodila v Olomouci dcera Zdena.

Pro kariéru vojáka se Ctibor rozhodl po maturitě na reálce a následně absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě (tam byl spolužákem Václava Morávka) a dělostřelecký výcvik v Olomouci.

V roce 1929 se v rodině Novákových konaly dvě svatby. Zdena Nováková se provdala za Josefa Mašína a Ctibor Novák se oženil s Marií Veselskou. Po pěti letech společného soužití bylo manželství Ctibora a Marie Novákových v roce 1934 rozvedeno. V té době byl jeho syn Ctibor dvouletý a jeho dcera Míla tříletá.


Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) opustil Ctibor Novák československou armádu v hodnosti štábního kapitána.

Na radu a dle pokynů svého švagra Josefa Mašína a hlavně z taktických důvodů se Ctibor Novák přihlásil k německé národnosti. Změnil si jméno z českého "Ctibor" na německé Anton a příjmení na Nowak. Snažil se získat důvěru německé branné moci aby měl přístup k informacím a mohl působit ve prospěch polské a československé zpravodajské služby v Londýně. Již od roku 1938 začal pracovat v Berlíně jako tlumočník v tlumočnické centrále RSHA - Hlavního říšského bezpečnostního úřadu).


Pro velké destrukce objektů na německém území byly s největší pravděpodobností v Líkařově dílně speciálně vyrobeny nálože maskované jako kufr. Uvnitř kufru byly tři plechové boxy - krabice s třaskavinou. V krajních byly umístěny hodiny s nastaveným časem ale s pětiminutovým rozdílem. V případě, že by jeden odpalovací mechanismus selhal, za pět minut by jej nahradil ten druhý.

Na základě falešného telegramu, že matka Emma Nováková, žijící v Olomouci, umírá přijel Ctibor Novák 17. září 1939 z Berlína do Prahy. Zde převzal od Josefa Mašína dva kufry s pekelnými stroji a náložemi. Ty pak dne 18. září 1939 odvezl vlakem do Berlína a nastražil.


Jedna nálož explodovala před budovou policejního ředitelství na náměstí Alexanderplatz. Druhá vybuchla před budovou Ministerstva letectví na Lipské třídě (Leipzigerstrasse).Účinek obou detonací, připisovaných na vrub britské Inteligent Service, měl z psychologického pohledu značný ohlas a komentoval jej i Londýn. V českých pramenech byl zveličován (až 60 mrtvých), německé prameny uváděly zranění jen jednoho chodce.


Po diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně se Ctibor Novák rozhodl pro odchod za hranice. V září 1939 se pokusil o přechod hranic do Švýcarska. Jiné prameny uvádějí, že byl zatčen při přechodu rakousko-jugoslávských hranic. Byl dopraven do Prahy a vyslýchán v Petschkově paláci. Po deseti měsících tvrdých výslechů byl převezen zpět do Berlína. Spojitost s diverzními akcemi se Novákovi prokázat nepodařilo. Podezření ze špionážní činnosti přesto vedlo k jeho odsouzení na šest let káznice.


Wikipedie