Dalibor Miloš Krno
12. 8. 1901, Novi Sad, Chorvatsko – 6. 9. 1983, Bratislava, Slovensko)
Československý diplomat a účastník odboje.
Pocházel ze slovenské rodiny, žijící v Chorvatsku, kde také absolvoval gymnázium; později studoval PrF na UK v Praze (1919-20), pak architekturu na ČVUT. Od r. 1927 působil jako dopisovatel bělehradské Politiky a později záhřebského Obzoru, posléze se prosadil i jako samostatný novinář. Od r. 1934 byl úředníkem ve Slovenské obilné společnosti v Bratislavě, od r. 1936 byl jejím ředitelem, později působil v Obilní společnosti pro Slovensko. Aktivně se účastnil odboje (na jeho aktivity poukazoval i německý vyslanec v Bratislavě) a následně SNP, v povstaleckém Sboru pověřenců byl pověřencem pro hospodářství a zásobování, pak žil v ilegalitě. V roce 1945 vstoupil do diplomatické služby a byl přidělen čs. delegaci při Spojenecké kontrolní komisi v Budapešti. V r. 1946 se zúčastnil mírové konference v Paříži (její průběh také popsal v několika publikacích), poté byl jmenován předsedou Státního plánovacího a statistického úřadu v Bratislavě. Poč. r. 1949 se znovu vrátil do diplomacie a od června 1949 do listopadu 1950 působil jako první vyslanec nového režimu v Rakousku, poč. r. 1951 pak musel (jako muž blízký Clementisovi /viz/) z MZV definitivně odejít. Od března 1951 byl pověřen přednáškami z mezinárodního práva a politiky na PrF UKom, od r. 1952 působil jako pedagog na katedře žurnalistiky FF UKom, kterou v letech 1955-71 vedl. Současně se angažoval v Čs. společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí a v Čs. mírovém výboru. Již v době působení v diplomacii napsal několik studií o Maďarsku a mírových jednáních s Maďary, např. Maďarská cesta k demokracii (1946), Jednali jsme o mír s Maďarskem (1947) aj. Později vydal několik knih o mezinárodních vztazích, laděných ovšem „duchem“ doby – např. O boji za trvalé zmierňovanie medzinárodného napätia (1956), O otázkách vojny a mieru (1961) ad. Zemřel na penzi v Bratislavě. V rukopise zůstaly jeho vzpomínky na roky 1938-45, příznačně nazvané Krušné roky.