Dr. Miroslav Tyrš

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Partyzánská skupina

Jednotka, která se vytvořila kolem stejnojmenného organizátorského výsadku ze SSSR. Členy desantu, jenž měl původně působit ve středočeské oblasti (uvádí se Berounsko a Příbramsko), byli por. J. Hudec, velitel, I. A. Labunskij, náčelník štábu, V. Ruttkay, politický komi­sař, D. Dibdiak, D. V. Palečit, R. N. Krasavinová, V. A. Osipov, M. S. Sijanov, J. Kahala, M. Andrejev, V. I. Začupejko, A. S. Korovin, J. Silný, S. Kaňka, I. Hazucha. M. Andrejev byl dodatečně zařazen místo O. M. Lukjanovové a těsně před odletem byl přičleněn i slovenský partyzán J. Novák. Desant byl vysazen 25. října 1944 ve dvou skupinách mezi obcemi Lipice, Bitětice a Pejškov na Pelhřimovsku. J. Hudec se po seskoku s ostatními nesešel a nakonec se dostal za dramatických okolností na Slovensko, kde se spojil s velitelem partyzánské brigády J. Nálepky M. S. Sečanským. Zbývající skupiny původně směřovaly ke Smolotelům (jedna z nich ztratila v boji s nacisty 3 muže), rozhodly se však k postupu na Českomo­ravskou vrchovinu. V této oblasti posléze rozvinuly partyzánskou činnost. Část desantu se spojila za pomoci člena - Rady tří s oddílem Čapajev (Bachmutskij — Seri­nek). Druhá skupina, od níž se oddělil pro zranění V. A. Osipov (kolem něho se později vytvořil oddíl Stalin — Osipov), navázala spojení s Jermakem. Obě části desantu se spojili v polovině prosince 1944. Byl vytvořen nový štáb, do funkce velitele byl určen por. Rudé armády I. A. Labun­skij. Na poradě představitelů štábů jedno­tek Dr. Miroslav Tyrš a Jermak 15. pro­since 1944 byly vymezeny operační prostory obou oddílů a rozhodnuto o začlenění příslušníků oddílu Čapajev (Bachmutskij— Serinek). Jednotka Dr. Miroslav Tyrš působila v prostoru Nového Města na Moravě a okolí, na Boskovicku a Tišnovsku v duchu linie -* zahraničního vedení KSČ v Moskvě. Navazovala spolupráci s místními ilegálními organizacemi, s uprchlými sovětskými válečnými zajatci; spolupracovala též s dalšími partyzánskými jednotkami (zvláště Jermak, Mistr Jan Hus, Prokop Holý, Zarevo, Jan Kozina, Rada tří — Generál Svatoň). Postupně se rozrůstala, k 1. březnu 1945 měla 30 osob, k 20. dubnu 130, k 5. květnu 192 členů. Patřila k nejagilnějším partyzánským jed­notkám v českých zemích. Prováděla přepa­dové a bojové akce, diverze i protinacistic­kou agitaci. Zabezpečovala rovněž shoz zbraní ze SSSR, který se uskutečnil 31. března 1945 apod. Aktivně se též podílela ' na -Květnovém povstání českého lidu, zvláště na Bystřičku a Jimramovsku. Fakel —jednotka, která se vytvořila kolem sovětského desantu Fakel (Pochodeň), jenž seskočil v noci z 25. na 26. březen 1945 nedaleko Dobříše. Kromě jiných úkolů měl vytvořit v Brdech základnu pro další výsadky. Velitelem Fakelu byl plk. Rudé armády B. P. Bogun (vlastním jménem J. A. Kozlov). Z údajně 2lčlenného desantu jsou dále známi kpt. RA Serděnko, kpt. RA Bystrij, npor. RA Sergejenko, Z. Malino­vá, A. Dulka, N. Gumilevská, G. D. Kulagin a K. P. Petrušenko). Do tohoto prostoru postupně seskočili příslušníci paraskupin Priboj (Příboj), Grom (Hrom), Skval (Vichřice), Sever, Uragan 2, oddílu mjr. Veleckého a Smrt fašismu, jejichž činnost v oblasti brdského lesního pásma řídil a koordinoval B. P. Bogun. Současně však z desantu Fakel vznikala partyzánská jednotka, k níž se brzy připojila řada místních obyvatel. Oddíl, působící na Podbrdsku, navázal kontakt s ilegálními okresními vedeními ¨KSČ, revolučními národními výbory v Příbrami a Dobříši (usiloval též o navázání spojení se IV. prozatímním ilegálním ústředním vedením ¨KSČ) a se zbytky partyzánského oddílu Srp a kladivo. Postupně vytvořil širokou síť spolupracovníků, opírající se o místní buňky KSČ, a početně se rozrůstal. V květnových dnech měl 110 členů (podle některých údajů až 200 příslušníků).

V dubnu a počátkem května 1945 uskuteč­nil několik diverzních akcí a prodělal bojový střet s nacistickými vojáky, výrazně zasáhl do -*• Květnového povstání českého lidu v této oblasti (především na Dobříšsku).

Zdroj: Český antifašismus a odboj