Ferdinand Málek
*4.duben 1923, Hnojné, okr.Sobrance - †?
Československý voják a partyzán. Zástupce velitele výsadku Orol.
Vychodil obecnou i měšťanskou školu v Sobrancích. Vyučil se strojním zámečníkem. V roce 1938 po příchodu Maďarů utekl na Slovensko do Michalovec. V roce 1939 se podílel na převádění polských vojáků, ustupujících po porážce Polska přes Slovensko do Maďarska a dále do Jugoslávie. Například 12.2 1939 uvedl sám Málek převedení šedesáti polských důstojníků a vojáků – v této činnosti mu pomáhal jeho bratranec, který žil ve vesnici Kalinov na slovensko-polských hranicích.
V jeho životě byl zlomovým momentem 22. červenec 1942, kdy jej při cestě na Vihorlat, zastavili dva ozbrojení muži. Vyšlo najevo, že jsou to sovětští parašutisté. Zapojil se do jejich zpravodajské sítě a pomáhal v činnosti skupiny této výsadkové skupiny, která měla jako velitele kapitána Rudé armády Romanova. Skupina čítala pět mužů, a jednu radistku. Mezi jeho úspěšné akce, patřilo obstarání plánů trati Staské – Prešov.
1.září 1943 musel narukovat ke Slovenské armádě. Byl přidělen do Dolného Kubína k 6. rotě 4.pluku, kterému velel pplk.Husar. Po ukončení základního výcviku byl zařazen do výzbrojní školy v Martině.
Po absolvování této školy, nastoupil u náhradního praporu 4.pěšího pluku v Liptovskom Mikuláši, kde byl povýšen na svobodníka.
17. května 1944 byl odeslán na frontu pod Sanokem, tam byl mimořádně povýšen na desátníka.
Celou dobu u sebe nosil potvrzení od parašutistů Rudé armády a s ním přešel 20. července 1944 k partyzánům, jistého plukovníka Sergeje.
16. srpna 1944 byl jeho oddíl rozprášen v lesích u Olšinkova, německým vojskem. Zbytek oddílu se po dlouhých dnech bloudění po lesích, připojil k paradesantní jednotce Jastrib. Tato skupina se později přejmenovala na Orol.
Po mnoha bojích, byla skupina 10. října 1944 rozprášena a Málek s Černovem a jedním přeživším členem skupiny „Voloďou“ se do konce listopadu ukrývali ve Vihorlatských lesích, přičemž všude kolem se pohybovali nepřátelé.
Až po úspěšné ofenzívě spojeneckých sil se 30. listopadu setkali s podplukovníkem Sikalou a kapitánem Lochkem a odjeli do Mukačeva na velitelství.
Po té prodělal parašutistický výcvik a v lednu byl vysazen v polském regionu Ratibor, kde měl za úkol zmapovat využití pohraničního opevnění a obsazení bunkrů. Po splnění úkolu se přes frontu vrátil zpět k Rudé armádě.
20.3 1945 dokončil školu agentury a rozvědky a byl vrácen ke skupině Orol. (Jastrib)
20. března pak v sedm hodin večer odletěli z Krosna. Okolo deváté pak vyskočili ven u Holešova – východněji na kopec Lysina.
Během velmi krátké doby se dostali do kontaktu s místními odbojovými složkami a mezi jejich přímé spolupracovníky patřili.
Stanislav Doležel, František Dvorník, Ladislav Polepil, Vladimír Bílek, Bohumil Choleček, Josef Tabarka, Antonín Čižmář, Josef Oharka, Antonín Šmakal, Antonín Vybíral, Josef Dvorník, Vojtěch Mičůnek.
Též se kontaktoval s TVCO a jejím velitelem Františkem Foukalem