František Škarka
* 25.8.1900 Jasenice (dnes MČ obce Lešná, okres Vsetín) - ?
Československý voják a odbojář.
Narodil se 25. srpna 1900 v Jasenici (dnes místní část obce Lešná, okres Vsetín). V posledním roce první světové války byl povolán do rakousko-uherské armády, kde od února do prosince 1918 sloužil u střeleckého pluku 25 ve Svatém Hypolitu. V říjnu 1920 nastoupil do československé armády, v níž absolvoval prezenční službu u různých útvarů do září 1922. Po odchodu do zálohy v hodnosti četaře aspiranta se v říjnu 1923 znovu přihlásil do služby. U ženijního pluku 3 v Komárně a později u Ženijního učiliště v Litoměřicích vykonával přípravnou službu k přijetí za rotmistra z povolání.
V říjnu 1924 nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou po dvou letech ukončil jako poručík pěchoty. Poté absolvoval aplikační školu při Učilišti pro pěší vojsko v Milovicích. Následně působil jako velitel čety u pěšího pluku 17 v Hlohovci (1927–1931), pěšího pluku 24 ve Znojmě (1931–1933) a pěšího pluku 23 v Trnavě a Bratislavě (1933–1935). V říjnu 1930 byl povýšen na nadporučíka a v únoru 1935 nastoupil ke studiu na Vysokou školu válečnou v Praze, kterou zakončil v červenci 1937. V říjnu 1936 byl povýšen na kapitána pěchoty a po ukončení studia se stal příslušníkem štábu 9. divize v Bratislavě. V roce 1938 byl převeden do stavovské skupiny důstojníků generálního štábu a ustanoven přednostou operačního oddělení zmíněné divize.
V červenci 1939 absolvoval kurz pro tzv. tiskové referenty v Praze a následně působil na okresním úřadě ve Velkém Meziříčí pod krycím označením C-15. Dne 25. srpna 1939, právě v den svých 39. narozenin, byl zatčen na schůzce moravských tiskových referentů ve Zlíně a spolu s ostatními převezen na Špilberk v Brně. Začátkem října 1939 byli všichni deportováni do Prahy. Přestože vyšetřovací orgány nedokázaly jeho odbojovou činnost prokázat, zůstal vězněn až do konce války v koncentračním táboře.
Po osvobození se v červnu 1945 vrátil do československé armády a byl zařazen na velitelství 4. oblasti v Bratislavě, kde zastával funkci přednosty operační skupiny 3. oddělení štábu. V lednu 1948 se stal podnáčelníkem štábu 4. oblasti a v říjnu téhož roku byl povýšen na plukovníka generálního štábu. V září 1950 převzal řízení mobilizačního oddělení u velitelství týlu 2. vojenského okruhu v Trenčíně. V říjnu 1953 byl přeložen na Vojenskou katedru Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, kde působil jako pedagog až do listopadu 1956, kdy byl přeložen do zálohy.
Jeho životní dráha je příkladem vytrvalé služby vlasti ve válce i míru, jak v době první republiky, tak v období ohrožení národní existence během druhé světové války.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=43910, VHA 255