František Havel

*1896-1977†

Čs. voják a odbojář.

Narukoval v roce 1915 do rakousko-uherské armády. Padl do zajetí a vstoupil v Rusku do československých legií. Do svobodného Československa se vrátil v srpnu roku 1920 v hodnosti poručíka. V roce 1926 absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze. Po službě u různých útvarů byl v prosinci 1933 přemístěn ke 2. (zpravodajskému) oddělení HŠ MNO, kde se v roce 1937 stal přednostou studijní skupiny. Po odletu plk. gšt. Františka Moravce do Velké Británie 14. března 1939 byl pověřen řízením zpravodajského oddělení. Tímto okamžikem se také prohloubily vzájemné antipatie obou důstojníků, které se přelily také do poválečného období. Po vzniku Protektorátu se zpravodajské oddělení dostalo do postupné likvidace, přesto dále velice omezeně fungovalo. U plk. gšt Havla a pplk. gšt. Tomáše Houšky se zbíhaly zprávy vojenské a politické povahy z Polska. Přes Havlovu osobu do rukou ministerského předsedy Aloise Eliáše mířily i přehledy zahraničního tisku. Z bývalého zpravodajského paušálu se v průběhu likvidace 2. oddělení HŠ MNO Havlovi podařilo část peněz zachránit a ministerskému předsedovi předat k dispozici. Krátce po okupaci navíc začal spolu s dalšími vytvářet skupinu složenou z bývalých zpravodajských důstojníků. Řadu těchto osob později ministerský rada Zdeněk Schmoranz převedl do tiskové dozorčí služby ČTK. V červnu 1939 František Havel přešel jako ministerský rada do úřadu vlády Aloise Eliáše. Kvůli velké koncentraci bývalých důstojníků zde prakticky docházelo ke vzniku ilegálního vojenského štábu. Havlovým úkolem mimo jiné bylo zpravodajské prověřování úředníků z okruhu ministerského předsedy. Neměl však mnoho možností účinně bránit postupnému německému pronikání do struktur vysokých protektorátních úřadů. Pod krytím Aloise Eliáše a s přičiněním bývalých vysokých důstojníků, včetně Františka Havla, se přesto reálně konstituovaly zpravodajské složky pro potřeby odboje (mimo jiné i Schmoranzova skupina tiskových důvěrníků). Dne 14. září 1939 Havla v souvislosti s uvedenou skupinou zatklo gestapo. Lidový soudní dvůr v Berlíně ho poté v prosinci 1941 odsoudil ke čtyřletému trestu káznice. Po jeho vypršení byl odeslán do KT Buchenwald, kde ho věznili po zbytek války. Po osvobození se vrátil do armády. V létě roku 1945 byl vyšetřován OBZ kvůli údajnému vyzrazení vojenského tajemství nepříteli. Současně se proti němu vedlo kárné řízení. Koncem roku 1946 byl všech obvinění zproštěn a ustanoven velitelem 6. divize v Brně. V únoru 1947 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, ale již v červnu 1948 odešel do výslužby. V roce 1950 mu byla odňata hodnost a až do roku 1957 musel pobývat mimo Prahu. Od roku 1967 spolupracoval s Vojenským historickým ústavem na objasnění některých otázek let 1938-1939.

Letec, zpravodajský důstojník, účastník domácího

PROTINACISTICKÉHO ODBOJE A VELITEL LETECKÝCH

INSTRUKTORŮ V EGYPTĚ JAN REINDL

(1902-1981)

Rigorózní práce Milan Vyhlídal - Letec, zpravodajský důstojník, účastník domácího protinacistického odboje a velitel leteckých instruktorů v Egyptě Jan REINDL