František Kryštof

narozen 29. 3. 1891, Týniště nad Orlicí

Povoláním bankovní úředník Bělehradské obchodní banky v Srbsku. V Hradci Králové absolvoval v letech 1901-1909 gymnaziální studia, která zakončil 30. června 1909 složením zkoušky dospělosti. Nechal se zapsat na právnickou fakultu v Praze, kde absolvoval dva semestry. Dne 5. záři 1910 se dobrovolně podrobil odvodnímu řízení a 1. října 1910 byl prezentován jako jednoroční dobrovolník u pevnostního dělostřeleckého pluku číslo 5 v pevnosti Kotoru. V hodnosti kadet v záloze zde rovněž nastoupil 25. prosince 1912 v důsledku částečné mobilizace.

Do srbské armády vstoupil již 27. července 1914 a dne 3. srpna 1914 začíná být veden u srbského 3. dunajského pluku polního dělostřelectva jako velitel čety. Nutno zdůraznit, že František Kryštof byl první čs. legionář vůbec, neboť již od 27. července 1914 se hlásil do srbské armády.Na základě výborné znalosti prací v pevnosti kotorské a v Hercegovině byl transportován na Černou Horu s vojenskou misí srbského generála Boja Jankoviče. Až do konce roku 1915 sloužil v obléhacím dělostřeleckém oddíle na Lovčenu. Po určité době byl odvolán a dne 15. ledna 1916 se stal příslušníkem štábu 2. srbské armády, s kterou prošel některými boji v Albánii, a asi po dvou měsících, v únoru 1916, byl převeden ke generálnímu štábu černohorskému pro služby dělostřelecké a zákopnické. Zde byl prakticky zaměstnán pracemi kartografickými a studiem plánů rakouských pevností. Jeho znalosti byly nedocenitelné, vždyť již před válkou dva roky pracoval v kotorském zálivu, znal podrobně pevnosti a jejich výzbroj. Tyto vědomosti a zkušenosti dal k dispozici ve prospěch obléhajícího dělostřelectva a dohodového loďstva. Rok byl také velitelem dělostřelectva proti letadlům.

V únoru 1916 byl zařazen do zpravodajských a výzvědných služeb u generálního štábu srbské armády. Na soluňském bojišti sloužil až do ledna 1918.

Odjel do Francie, kde byl 28. března 1918 zapsán do základního stavu 21. čs. střeleckého pluku ve Francii. Byl jmenován pobočníkem velitele Čs. brigády. V září 1918 byl přesunut s čs. jednotkami k Terronu, o který svedl 21. čs. střelecký pluk ve dnech 20.- 23. října 1918 s německými vojáky urputné boje.

Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána francouzských legií 28. února 1919. Zúčastnil se dále válečného tažení na Slovensku proti maďarským vojákům, a to v prostoru Popradu a Rožňavy. Z jednotek čs. legií byl oficiálně propuštěn 31. prosince 1919. Protože znal mnohé cizí jazyky, například srbský, německý, francouzský, italský, polský a měl mnohé bojové a jiné vojenské zkušenosti, býval i v pozdějším období využíván ve vyšších důstojnických štábních funkcích. Například po návratu do vlasti, byl od 1. března 1919 přidělen k francouzské vojenské misi v Praze jako přednosta překladatelského oddělení. V období od 1. února 1921 do konce roku 1923 byl vedoucí správní radou v akciové společnosti Smiřické mlýny a nájemcem téhož podniku.

Důstojníkem z povolání se stal až 8. května 1924. Prošel řadou velitelských funkcí, vesměs u dělostřeleckých jednotek a odborným vzděláním pro vyšší velitele. Dne 1. ledna 1935 se stal velitelem těžké dělostřelecké brigády v Táboře, od 15. října 1935 téže jednotky v Olomouci. Do hodnosti brigádního generála byl jmenován 1. ledna 1937, kdy se stal velitelem dělostřelectva 5. sboru v Trenčíně.

Přišla doba okupace vlasti německými vojáky. Do zemských služeb k Zemským výzkumným ústavům zemědělským v Brně byl přidělen 10. srpna 1939. Na vlastní žádost odešel do výslužby 1. dubna 1941. Žil v Olomouci, kde byl 5. června 1944 zatčen gestapem a měsíc vyšetřován. Byl totiž zapojen do odbojové činnosti, nejdříve v Brně, později v Olomouci. Opět nastoupil do čs. armády, z níž byl propuštěn 31. prosince 1947. Dne 6. července 1950 mu byla vojenská hodnost brigádního generála odňata a byl degradován.

Za legionářskou službu v srbských, čs. a francouzských legií a pozdější zásluhy v čs. armádě byl vyznamenán mnohými čs. a zahraničními vyznamenáními, například Čs. válečným křižem, Francouzským válečným křížem, Černohorským řádem Daniela 5. stupně, Černohorskou stříbrnou a později zlatou medailí za udatnost, Srbským řádem sv. Sávy 4. stupně, Srbskou zlatou medailí, Černohorským řádem sv. Daniela 4. stupně, rytířským křížem Čestné legie, Srbským řádem Bílého Orla 5. stupně atd.

Po únoru 1948 byl nejdříve deportován do tábora nucených prací a potom na Mírov. Jak již bylo uvedeno byl 6. července 1950 degradován na vojína a následující tři roky byl vězněn. Poslední období života prožil v Hradci Králové, kde 20. února 1960 zemřel. Napsal vzpomínky: Lovčen . Nástin historie černohorské účasti ve světové válce (1927).

Zdroj: Josef Juza Čs. legionáři okresu Rychnov n.Kn.

https://www.muzeum-tyniste.cz/mesto-a-jeho-lide/nas-rodak-legionar-frantisek-krystof/