Generál Svoboda - Boskovice

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Generál Svoboda — Boskovice —jednotka, která působila od září 1944 do května 1945 na Boskovicku. Jejím velitelem byl kpt. J. Henek, původně člen - Obrany národa.

V říjnu 1944 navázal velitel skupiny styk se sovětským paravýsadkem Jermak. Na jeho podnět se formující jednotka aktivizovala. Vedle Jermaku byla od počátku r. 1945 též ve spojení s brigádou Jan Kozina. První akci uskutečnila 10. listopadu 1944, kdy přepadla německé vojáky mezi Nerovnicí a Kotvrdovicemi. Od listopadu 1944 do května 1945 provedla 5 destrukcí a kolem 60 přepadových a odzbrojovacích akcí. Dala též podnět k vytváření dalších ozbro­jených skupin na Boskovicku. Sdružovala včetně pomocníků cca 170 členů (podle některých údajů se k ní po válce hlásilo 129 příslušníků). V průběhu rezistence utrpěl oddíl ztráty; 13 bojovníků padlo, 13 party­zánů a pomocníků nacisté popravili. Grom — 11 členný výsadek ze SSSR, jenž seskočil pod vedením G. I. Stěpovoje 27. března 1945 do brdských lesů na základnu vytvořenou paraskupinou Fakel. Desant, jehož politickým komisařem byl slovenský partyzán J. Kopec (bojoval již v jednotce kpt. J. Nálepky), se z rozkazu plk. Rudé armády J. A. Kozlova přesunul do prostoru Holšin, Bukové u Příbrami a Rosovic. Operoval však v širším pásmu, především v okolí železniční tratě Zdi­ce—Protivín (údajné též Praha—Plzeň), kde uskutečnil několik diverzí. Bojovou aktivitu rozvíjel v duchu linie —»- zahra­ničního vedení ¨KSČ v Moskvě, úzce spolu­pracoval s partyzánskou jednotkou Za­hradník a místními vlastenci. Partyzánskou činnost ukončila jednotka v květnu 1945. Horní Studénky — Bušín — skupina, která se vytvořila počátkem r. 1945. Působila na Šilpersku, Zábřežsku, Šumpersku, v jejím čele byl J. Minář. První akci uskutečnila 3. března 1945 v Bušíně, partyzánskou činnost vyvíjela do května 1945. Skupina měla včetně velitele 15 členů; podílela se na zakládání revolučních národních výborů, provedla asi 5 přepadových a 1 destrukční akci na železnici a 2 sabotáže v továrně. Hory — Háj —jednotka, která navazovala na ilegální protifašistické hnutí vybudované r. 1940 na Jihlavsku, jehož významnou součástí byly místní buňky ilegální KSČ. Členové této sítě prováděli v r. 1942 např. různé sabotáže na Jihlavsku a Nymbursku a v letech 1942—1943 činili organizační přípravy pro vytvoření partyzánské jednot­ky. V čele ustaveného partyzánského štábu byl až do svého zatčení v říjnu 1944 K Hruda. Poté řídil štáb jednotky F. Rychetský. Od léta 1943 do léta 1944 její příslušníci provedli několik záškodnických akcí. 8. října 1944 se podařilo jejím členům získat z Milovic zbraně. Poté, hlavně od února do května 1945, uskutečnila jednotka řadu sabotážních, diverzních a bojových akcí. Oddíl, působící v prostoru Jihlavska, Havlíčkobrodska, Nymburská a Čáslavská, měl spojení s -Radou tří, brigádou Jermak a oddílem Lesu zdar, jenž byl součástí svazu Za Prahu. Měl 88 pří­slušníků (z nich bylo 57 pomocníků). Hořovice —jednotka, která vznikla ze zbytku ilegální protifašistické organizace vytvořené v říjnu 1942 a pracovala jako ilegální národní výbor na Hořovicku. Vletech 1943— 1944 prováděli její členové drobné diverzní akce, podíleli se na rozšiřo­vání ilegálního tisku (včetně Rudého práva) a získávali zbraně. Její členové navázali kontakt s ilegální sítí KSČ, organizovanou J. Nelibou. Partyzánskou činnost jednotka, v jejímž čele byl J. Šlosar, rozvíjela od ledna do května 1945. Pod přímým vedením paravýsadku Fakel ji stupňovala od dubna 1945. V květnových dnech se její příslušníci podíleli na odzbrojování posádky - wehr­machtu a Waffen-SS v Hořovicích, aktivně se zúčastnili i -*Květnového povstání české­ho lidu v Praze.

Zdroj: Český antifašismus a odboj