Herman Baun
*17. prosince 1897 Oděsa – †17. prosince 1951
Německý zpravodajský důstojník, který během druhé světové války sehrál klíčovou roli v oblasti vojenské kontrarozvědky na východní frontě. Po válce se stal prvním vedoucím tzv. organizace Gehlen, předchůdce dnešní německé spolkové zpravodajské služby (BND).
Narodil se v Oděse jako syn obchodníka Carla Bauna a jeho manželky Wilhelmine. Mládí strávil v Lipsku, kde vystudoval gymnázium a v roce 1916 složil zkoušku opravňující ke studiu na univerzitě. Už jako osmnáctiletý vstoupil do německé armády. Během první světové války sloužil jako důstojník pěchoty na západní i východní frontě, přičemž koncem války zastával funkci zpravodajského důstojníka ve vrchním armádním velení.
Po válce opustil armádu a vrátil se do Oděsy, kde se v únoru 1920 oženil s Irmou Liebmannovou. V letech 1921–1929 působil na německém konzulátu v Oděse a poté až do roku 1937 v Kyjevě, kde dosáhl pozice administrativního asistenta.
Po návratu do Německa byl 1. července 1937 přijat do Wehrmachtu jako tzv. E-officer, především díky své dokonalé znalosti ruštiny a ukrajinštiny. Od roku 1938 působil na ministerstvu obrany, konkrétně v oddělení pro východní a severní nepřátelské státy. Vyhodnocoval ruskou literaturu, tisky a později i ukořistěné dokumenty.
V roce 1939 měl na starosti rozbor polských zpravodajských materiálů, o rok později byl povýšen na majora a postaven do čela ruského referátu. Po zahájení operace Barbarossa v červnu 1941 stanul v čele nově vytvořeného oddělení „Walli I“, které organizovalo zpravodajství přímo u fronty. Jeho hlavním úkolem bylo analyzovat ukořistěné dokumenty, vyslýchat zajatce a shromažďovat informace o nepříteli. V roce 1943 přešlo „Walli I“ pod přímé řízení Oddělení zahraničních armád Východ (FHO), které vedl Reinhard Gehlen. Baun byl považován za jednoho z hlavních organizátorů německé špionáže proti Sovětskému svazu.
Osobní tragédie zasáhla Bauna v únoru 1945, kdy jeho manželka Irma a další členové rodiny zahynuli při bombardování Drážďan. V dubnu 1945 se v Bad Elsteru setkal s Gehlenem a dalšími důstojníky FHO a společně se rozhodli nabídnout Američanům své znalosti i personální zázemí výměnou za ochranu – jednání vešlo ve známost jako „pakt Bad Elster“.
Po válce se Baun 29. července 1945 dobrovolně vzdal Američanům. Ti s ním od počátku počítali jako s důležitým zdrojem informací o Sovětském svazu a sovětské armádě. V říjnu 1945 předložil návrh na vytvoření špionážní a kontrarozvědné organizace pod krycím názvem „Keystone“. Tato skupina byla v prosinci 1945 oficiálně schválena americkým ministerstvem války a od začátku roku 1946 působila pod vedením americké vojenské rozvědky v rámci tzv. Operace Rusty, která dala základ pozdější organizaci Gehlen. Baun stál v jejím čele jako první vůdce a koordinoval síť agentů a zpravodajských kontaktů v americké okupační zóně.
Po návratu Reinharda Gehlena z USA v roce 1946 a jeho převzetí vedení „Operace Rusty“ se Baun zaměřil na hlubší průzkum zaměřený proti Sovětskému svazu a připravoval výzvědnou misi na Blízkém východě. Z organizace Gehlen odešel v lednu 1950. Zemřel 17. prosince 1951, přesně v den svých 54. narozenin, na rakovinu.
byl německý důstojník kontrarozvědky , který koordinoval špionáž na frontě po celou dobu ruské kampaně Wehrmachtu a byl prvním šéfem organizace Gehlen , předchůdce spolkové Zpravodajská služba (BND).
Nacistický důstojník a zpravodajec.