Herman Baun
*17. prosince 1897 Oděsa – †17. prosince 1951
Musíme upravit.
byl německý důstojník kontrarozvědky , který koordinoval špionáž na frontě po celou dobu ruské kampaně Wehrmachtu a byl prvním šéfem organizace Gehlen , předchůdce spolkové Zpravodajská služba (BND).
Nacistický důstojník a zpravodajec. Narodil se v Oděse jako syn obchodníka Carla a Wilhelmine Baunových. Přestěhoval se do Lipska , aby navštěvoval střední školu , kde 11. dubna 1916 získal kvalifikaci pro přijetí na všeobecnou univerzitu . V 18 letech vstoupil do německé armády , během první světové války byl vycvičen jako důstojník pěchoty a koncem léta 1917 byl povýšen na poručíka . Sloužil na západní a východní frontě a naposledy byl zpravodajským důstojníkem ve vrchním armádním velení odpovědném za průzkum nepřítele.
Po skončení první světové války opustil Baun vojenskou službu a vrátil se do Oděsy. Tam se 5. února 1920 oženil s Irmou Liebmannovou a o pět let později se mu narodil syn. Od roku 1921 do roku 1929 pracoval Baun na německém konzulátu v Oděse, kde zpočátku vedl úřad sociální péče pro válečné a civilní zajatce a v polovině roku 1922 se stal tajemníkem konzulátu. Poté odešel do německého zastoupení v Kyjevě až do roku 1937 , kde byl nakonec administrativním asistentem.
Wehrmacht
Baun se poté vrátil do Německa a 1. července 1937 byl naverbován do Wehrmachtu . Po šestiměsíční zkušební době jako doplňkový důstojník ( E-Officer ) byl 1. ledna 1938 trvale přijat a povýšen na kapitána. Okamžitě byl převelen na ministerstvo zahraničních věcí/obrany, pravděpodobně kvůli jeho vynikajícím znalostem ruského a ukrajinského jazyka. Tam pracoval v oddělení I (shromažďování zpravodajských informací) v oddělení IH Východ/Sever (pozemní síly východních nepřátelských států na severu). Hodnotil otevřené zdroje , ruskojazyčnou literaturu a tiskové produkty.
V roce 1939 byl odpovědným referentem pro Polsko a vyhodnocoval zachycené polské zpravodajské dokumenty. Kolem roku 1940 byl povýšen na majora a vedoucího ruského oddělení v rámci oddělení I. V červnu 1941 se Baun přestěhoval poblíž Varšavy , aby převzal vedení oddělení „Walli I“. Jejím úkolem bylo provádět shromažďování zpravodajských informací v blízkosti fronty, vyhodnocovat kořistní dokumenty a vyslýchat vězně. Zde se sešly všechny nepřátelské zpravodajské informace o východní frontě. Nejdůležitějším požadavkem Walli I bylo Východní oddělení zahraničních armád (FHO). V roce 1943 byl Walli I operačně podřízen FHO, kterou od dubna 1942 vedl Reinhard Gehlen . Oficiální hodnocení z roku 1943 označilo Bauna za hlavního sponzora tajné zpravodajské služby proti Rusku. Baunova manželka Irma a další členové rodiny zahynuli při bombardování Drážďan v roce 1945 . 4. dubna 1945 se Baun a jeho pobočník Graber setkali s Gehlenem a jeho zástupcem Gerhardem Wesselem v Bad Elsteru . Souhlasili, že po válce nabídnou Američanům sebe, svůj klíčový personál a materiál. Toto setkání se také nazývá „Pakt zlých Elsterů“. Členům FHO dali krycí jméno „Fritz“ a členům obrany „Otto“.
Po druhé světové válce
Tehdejší podplukovník Baun se 29. července 1945 dobrovolně stal americkým válečným zajatcem v Hinterbergu u Sonthofenu a až do září 1945 byl držen v oblasti Allgäu . Američané, kteří konkrétně hledali Bauna, doufali, že jim poskytne podrobné znalosti o Sovětském svazu , Rudé armádě a kontakty na neporušené sítě agentů . Gehlen byl přivezen do USA s dalšími členy FHO („Fritz“), kde byli rozsáhle vyslýcháni. Baunův první předběžný výslech se konal 16. srpna 1945 ve výslechovém středisku 3. americké armády ve Freisingu . 10. října 1945 předložil Američanům koncept, který vypracoval pro špionážní a kontrašpionážní organizaci (krycí název: Keystone). V listopadu 1945 Baun cestoval přes americkou okupační zónu , aby hledal bývalé zaměstnance Abwehru („Otto“). Byli ubytováni v malém hotelu v Oberurselu . 10. prosince 1945 schválilo americké ministerstvo války „Baun Group“ pro špionážní aktivity. Brigádní generál Edwin L. Sibert, G2 z United States Forces European Theatre, byl přímo odpovědný za nasazení Bauna . Sibert dal Fritze a Otta dohromady v takzvané „Organizaci X“. Na začátku roku 1946 se Baun soustředil na kontrarozvědku s cílem odhalit sovětskou špionáž v americké okupační zóně. Alfred Bentzinger byl pověřen Baunem zřízením kanceláře 114 v Karlsruhe . Od 1. dubna 1946 se zaměření změnilo na vojenský průzkum v sovětské okupované zóně . Toto datum bylo také oficiálním startovním signálem pro „Operaci Rusty“, která se později stala organizací Gehlen založenou v Camp King v Oberurselu . Baun byl jeho prvním vůdcem. Koncem léta 1946 měl 124 stálých zaměstnanců. Reaktivace starých sítí agentů Abwehru a Walli I však nebyla úspěšná. Hlavním zdrojem poznání byly rozhovory s vracejícími se válečnými zajatci a uprchlíky. Tam byl také skromný telekomunikační zpravodajství . [1] Baun pracoval dobrý rok v loveckém zámečku Opel v rybníku Anspach [2] , pobočce Camp King .
Gehlen se vrátil z USA v červenci 1946 a byl začleněn do operace Rusty. S ním byla přidána hodnotící složka k operaci Rusty, kterou vedl. Gehlen převzal celkové vedení operace Rusty v únoru 1947. Baun zůstal vedoucím nákupu až do dubna 1947. Poté byl sesazen Gehlenem a od té doby se měl zabývat průzkumem proti Sovětskému svazu (hluboký průzkum/strategický průzkum). Základem aktivit měl být Blízký východ , proto se Baun na konci roku 1948 připravoval na odjezd do Teheránu . Z organizace Gehlen odešel 31. ledna 1950 . Baun zemřel na rakovinu v den svých 54. narozenin .
V roce 1939 byl zodpovědný za Polsko a vyhodnocoval ukořistěné polské zpravodajské dokumenty. Kolem roku 1940 byl povýšen na majora a stal se vedoucím ruského oddělení v rámci I. oddělení. V červnu 1941 se Baun přestěhoval do okolí Varšavy, aby převzal vedení kanceláře "Walli I". Jejím úkolem bylo shromažďovat informace blízko fronty, vyhodnocovat dokumenty o kořisti a vyslýchat vězně. Všechny nepřátelské zprávy o východní frontě se s ní sbíhaly. Nejdůležitějším spotřebitelem Walli I bylo Oddělení zahraničních armád Východ (FHO). V roce 1943 byl Walli I. přidělen k FHO, kterou od dubna 1942 vedl Reinhard Gehlen. Oficiální hodnocení z roku 1943 identifikuje Bauna jako hlavního nositele tajné zpravodajské služby proti Rusku. Baunova manželka Irma a další členové rodiny zahynuli při bombardování Drážďan v roce 1945. 4. dubna 1945 se Baun a jeho pobočník Graber setkali s Gehlenem a jeho zástupcem Gerhardem Wesselem v Bad Elsteru. Souhlasili s tím, že po válce nabídnou Američanům sebe, svůj klíčový personál a materiál. Toto setkání se také nazývá "Pakt Bad Elster". Členům FHO dali krycí jméno "Fritz", členům Abwehru "Otto".