Jan Šmíd

*7.6.1910 - +12.4.1983

Československý lékař, voják a odbojář.

Sloužil v armádě ve zdravotnické službě. Za války byl od r. 1939 činný v podzemním hnutí odporu. Působil v odbojové skupině Hajšman - Blažek-Jiříkovský. V září 1944 byl zatčen a později odsouzen k trestu smrti za předání tajných údajů o výrobě zbraní V-1. Tři dny před výkonem trestu byl na Pankráci osvobozen při Pražském povstání. Po válce opět nastoupil službu v armádě, byl také osobním lékařem paní Hany Benešové a Alice Masarykové. V r. 1948 se zúčastnil kongresu Červeného kříže v Bělehradě a po návratu obviněn z vystoupení proti režimu a zatčen. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn, ale zakrátko byl zatčen podruhé v předvečer pohřbu Edvarda Beneše, obviněn z vojenského spiknutí a odsouzen k trestu smrti. Za zásluhy v boji proti nacizmu mu byl trest změněn na doživotí, po 13 letech byl amnestován. Během věznění na Pankráci, na Borech a v Leopoldově se jako vězeňský lékař zastával vězňů vůči zvůli dozorců.

V r. 1968 se stal místopředsedou K 231 a po sovětské okupaci emigroval do Švýcarska, kde zemřel po opakovaných infarktech v r. 1983.