Jan Hronek

*7. června 1931 v Uherském Hradišti - 13. února 2022 Břeclav.

Československý voják a odbojář. Tatínek Jan i maminka Emilie působili jako učitelé. Svého syna vedli k vlastenectví. Sami se pak zapojili do pomoci partyzánům. Z malého Jana se stala partyzánská spojka. Zjišťoval, kolik je kde německých vojáků a jaké mají zbraně. Pomáhal při akci proti fašistické Hlinkově gardě i při různých destrukcích na železniční trati. V noci také chodíval do lesů varovat partyzány před německým zásahem. Jednou při návratu po něm začal střílet německý voják. Jan naštěstí unikl. Nejprve se z něj stala partyzánská spojka, později se však účastnil i bojových akcí. Po osvobození Vsetína jej 5. května 1945, měsíc před čtrnáctými narozeninami, vyznamenal generál Karel Klapálek medailí za chrabrost. Jan poté vystudoval vsetínské gymnázium a dal se na dráhu vojáka z povolání. V armádě dosáhl na hodnost plukovníka, avšak v roce 1968 vyslovil nesouhlas s tehdejším děním a z armády odešel. Následovala těžká práce v dolech na Ostravsku, která jej však nezlomila a životní vitalitou mnohé překvapoval až do vysokého věku, v podstatě až do své smrti. Jako člen 1. partyzánské brigády Jana Žižky zprostředkovával dlouhá léta své vzpomínky mladé generaci, a to v nezkreslené podobě. „Je důležité, aby se na tyto události nezapomnělo a mým posláním je se o to pokusit a své vzpomínky předat dál,“ uvedl vloni při oslavě svých devadesátin ve Vsetíně jako jeden z posledních pamětníků odboje na Valašsku. Jan Hronek, ač žijící v Břeclavi, byl ve Vsetíně častým hostem. Podílel se zde i na realizaci projektu „Valaši, nedajme sa!“ spojeném s vydáním publikace o partyzánském odboji na Valašsku. U příležitosti devadesátých narozenin mu bylo uděleno nejvyšší vyznamenání Českého svazu bojovníků za svobodu – Řád ČSBS za dlouhodobou podporu svobody a demokracie.

Bude přepracováno