Jiří Stránský

*3. července 1915 Divec, okr. Hradec Králové - †18. prosince 1975 Brno

Československý voják a odbojář.

Narodil se v rodině důstojníka Jana Stránského a Marie, rozené Dusové, jako nejmladší z pěti dětí (celým jménem Jiří, Alois, Josef, Štěpán Stránský). Vychodil pět tříd obec­né školy v rodném Divci, následně čtyři třídy měšťanské školy v Hradci Králové a v letech 1930 až 1934 učitelský ústav s maturitou, rovněž v Hradci Králové.

K základní vojenské službě byl prezentován 16. července 1934 u pěšího pluku 4 Pro­kopa Holého a byl mu přiznán charakter aspiranta. Následně je odeslán do školy pro důstojníky pěšího vojska v záloze při 4. divizi v Čáslavi, kde působí až do počátku března 1935, kdy jako desátník aspirant je přeřazen do Hradce Králové ke svému kmenovému

útvaru. Od února 1936 je jmenován podporučíkem pěchoty presenční služby a koncem června téhož rokuje ponechán v dobrovolné další činné službě. Koncem září 1937 je přemístěn k vojenské akademii v Hranicích na Moravě a přeložen na vojenského aka­demika. V polovině srpna 1938 je jmenován poručíkem pěchoty s přidělením k pěší­mu pluku 30 Aloise Jiráska ve Vysokém Mýtě. Počátkem září 1938 je trvale přidělen k hraničářskému pluku 19 s určením k II./19. hraničářskému praporu v Klášterci nad Orlicí. V době všeobecné mobilizace je velitelem pěchotního srubu K-S51 „Kraj lesa“ až do osudového opuštění opevnění 10. října 1938. V této funkci se velmi dobře osvědčil a projevil v náležité míře svědomitost a ráznost. Po ústupu z těžkého opevnění je ustano­ven mladším důstojníkem 4./19. hraničářské roty v Žamberku, kde působí až do polovi­ny prosince 1938, kdy je v rámci likvidace hraničářského pluku 19 přemístěn k pěšímu pluku 35 Foligno do Klatov. U pluku v Klatovech působí až do konce roku 1938, kdy je od 1. ledna 1939 povolán do aplikačního kurzu pro poručíky pěchoty při vojenské aka­demii v Hranicích na Moravě. Zde působí až do okupace českých zemí v březnu 1939, kdy je opět zařazen zpět do Klatov jako velitel čety 6./35. roty do poloviny května 1939, kdy mu je udělena dovolená na neurčito s místem pobytu Divec.

Od září 1939 je převeden do oboru ministerstva školství a národní osvěty jako aktuárský adjunkt - knihovnický úředník městské knihovny v Novém Bydžově. Od léta 1939 do jara 1940 byl zapojen v ilegální organizaci v Hradci Králové a Novém Městě nad Metují, která byla začátkem roku 1940 prozrazena. Na jaře 1941 zprostředkoval na výzvu Karla Bubeníčka, správce pily v Bystřici pod Hostýnem, ukrytí rakouského komunisty a poskytl mu též pobyt ve vlastním bytě. Po prozrazení zfalšovaných doku­mentů mu umožnil přechod k pozdějšímu partyzánskému oddílu Jana Žižky, s nímž byl ve spojení. Na konci září 1943 je totálně nasazen jako pomocný dělník v Poldině huti na Kladně, kde působí až do druhé poloviny května 1944. Posléze je až do poloviny čer­vence 1944 bez pracovního poměru v místě svého bydliště. Následné je nasazen v čer­venci 1944 jako skladník a vedoucí provozu u Ovocného lihovaru firmy Josef Ptáčník v Kuklenách u Hradce Králové. V polovině února 1945 je nasazen na výkopové práce jako pečovatel v Brně. Koncem března 1945 nastoupil vojenskou službu jako velitel jed­notky , Jiří" partyzánské divize „Václavík“, v dubnu provedl demontáž kolejnic na trati u Hradce Králové, čímž vykolejil vlak, rušil silniční dopravu a po kapitulaci německých vojsk obsazuje Moravský Karlov i s kasárnami.

Dne 9. května 1945 je prezentován k vykonávání činné vojenské služby u party­zánského velitelství Hradec Králové u pěšího pluku 4 jako velitel čety. Koncem června téhož roku je přidělen k velitelstva II. sboru jako důstojník Obranného zpravodajství. Od poloviny února 1946 je přemístěn k pěšímu pluku 30 jako důstojník Obranného zpravodajství III. praporu ve Frýdlantu a vtělen k 8. rotě. V říjnu 1946 povýšen na nad­poručíka s účinností od května 1942, následně na kapitána pěchoty s pořadím od října 1944 a posléze na štábního kapitána pěchoty s účinností od 31. srpna 1945. V polovině března 1947 je přemístěn k Vojenskému výcvikovému táboru Mimoň jako důstoj­ník Obranného zpravodajství, kde působí až do konce června 1948, kdy je přemístěn k pěšímu praporu 46 v Sokolově jako důstojník Obranného zpravodajství. V srpnu roku 1949 se v Humpolci oženil s Evou Kratochvílovou, se kterou měl čtyři děti. V armádě slouží až do konce roku 1973, kdy v hodnosti plukovníka odchází do penze. Žije v Brně, kde 18. prosince 1975 v důsledku nemoci umírá a pochován je na hřbitově v Černilově u Hradce Králové.

Vyznamenání:

•   Čs. válečný kříž 1939

•   Odznak československého partyzána

•   Čs. Jánošíkova medaile

Zdroj: Trojan Emil- Tak přísahali