Josef Drachovský
*31. března 1876 Švabín u Zbirohu – †14. února 1961 Praha
.jpg)
Československý národohospodář , profesor finančního práva a státního účetnictví na právnické fakultě Univerzity Karlovy , dvakrát děkan fakulty v letech 1934–1935 také rektor Univerzity Karlovy. Zapojil se i do protinacistického odboje.
Život a působení. Narodil se v Osadě Švabín , pozdější součásti západočeského městečka Zbiroh . Jeho otcem byl místní učitel a spisovatel historických románů Antonín Drachovský (1842–1914). Josef studoval na reálném gymnáziu v Plzni a na české právnické fakultě v Praze, kde v roce 1900 získal doktorát práv . Poté nastoupil do konceptní finanční služby, v níž zůstal až do svého jmenování mimořádným profesorem. Postupně prošel zemským, okresním a opět zemským finančním ředitelstvím, kde se nakonec stal přednostou jeho prezidia.
Na základě dřívějších výzev profesora Bráfa k pokračování ve vědecké činnosti zároveň absolvoval studijní pobyt v Lipsku , Mnichově a Vídni , z čehož vzešla práce Rakouská praemie cukerní se zřetelem k nauce a poměrům mezinárodním , s níž se roku 1902 habilitoval v oboru finančního práva a finanční vědy . Protože se ale v tomto oboru tehdy nedal očekávat další brzký postup, rozšířil svůj záběr o účetnictví , vydal v tomto směru Principy kontroly státního hospodářství v Rakousku (1904), jimiž v podstatě založil české státní účetnictví. Pět let po habilitaci byl jmenován mimořádným a roku 1911 řádným profesoremfinančního práva a státního účetnictví. Mimo Univerzitu Karlovu přednášel iv rámci různých vzdělávacích kurzů nebo na řadě specializovaných škol, sociálních či konsulárních a diplomatických, kde školil československé diplomaty. Z významných děl publikoval např. Finanční rovnováha státní (1911), Přehled finančního hospodářství v Československé republice (1922), Mezinárodní finančnictví (1923), Finanční věda (1934) nebo Všeobecné a československé účetnictví státní (1936).
Kromě čistě akademických aktivit byl Josef Drachovský také činný veřejně. Byl členem České akademie věd a umění , Československé národní rady badatelské a vědecké rady Masarykovy akademie práce. Dále působil jako předseda Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s Černomořím a Orientem, přísedící u československo-polského rozhodčího soudu, místopředseda správní rady Akciové společnosti pro zahraniční obchod, člen Československé národní rady nebo jako místopředseda finančního výboru vládního Poradního sboru pro otázky hospodářské. V letech 1917–1918 a 1932–1933 byl také děkanem právnické fakulty a pro roky 1934 a 1935 byl zvolen rektorem celé univerzity. V té době dokázal svou uklidnit zradikalizované české studenty během tzv. insigniády , dramatických událostí okolo snah o navrácení univerzitních insignií od Německé univerzity .
Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu . Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Měl přímé vazby s Přípravným revolučním národním výborem. Přesto byl po osvobození obvinění z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově .
Zdroje: AVOS, Wikipedie