Josef Gajda

22. listopadu 1913, Strážnice – ?

Československý inženýr, pedagog a odbojář, vedoucí postava protifašistické činnosti v období druhé světové války.

Život a profesní dráha

Josef Gajda pocházel z rodiny malorolníka ve Strážnici. Po ukončení studií na Vysokém učení technickém v Brně nastoupil v roce 1936 do Baťových závodů ve Zlíně. Od června 1938 pracoval v elektrotechnické skupině. Kromě své odborné práce působil externě jako učitel na průmyslové škole ve Zlíně, kde se setkal s pokrokově smýšlejícími kolegy, například profesorem Lubomírem Nondkem.

Odbojová činnost

Během okupace byl hlavním iniciátorem "Inženýrské skupiny," která se zaměřovala na protinacistické aktivity. V rámci Baťovy továrny vedl jednu z komunistických buněk, která měla přímé spojení s ilegálním vedením KSČ prostřednictvím konspirativních kanálů, například přes spojky na školní ulici ve Zlíně nebo na Březnici.

Skupina se od roku 1941 zaměřila na výrobu zápalných bombiček pro sabotáže. Tyto činy způsobily v Baťových závodech několik nevysvětlených výbuchů, které gestapo nedokázalo okamžitě odhalit. Skupina také vydávala ilegální časopis Jiskra, jehož redakční radu tvořili Josef Gajda, Lubomír Nondek, Říha, Koutecký, Podvala a další.

Tragédie skupiny

Inženýrská skupina byla odhalena díky zradě konfidenta Růžičky v prosinci 1942. Josef Gajda již předtím varoval své spolupracovníky a radil jim odejít do ilegality. Sám se stáhl do ústraní, čímž unikl zatčení. Ostatní členové skupiny nebyli takové štěstí – mnozí byli zatčeni a zahynuli, včetně Ing. Kouteckého, který si vzal život v cele zlínského soudu, a dalších jako Antonín Podvala, Ing. Kožíšek, Břetislav Vantuch a J. Ptáček.

Poválečná činnost

Zdroj: Očenášek SOkA Zlín