Karel Janoušek
*30. října 1893, Přerov - †27. října 1971, Praha
Československý voják, účastník zahraničního odboje.
Karel Janoušek se narodil v Přerově do rodiny oficiála říšských státních drah. V červnu 1915 narukoval do rakousko-uherské armády, 14. října 1916 vstoupil do československých legií v Rusku. Působil převážně u 1. čs. střeleckého pluku, kde postupně působil na postu velitele čety, roty a praporu a zúčastnil se mimo jiné bojů u Zborova, Kazaně, Krasnojarska a Tajšetu, během nichž byl dvakrát zraněn a pětkrát vyznamenán.
Po návratu do vlasti v hodnosti kapitána byl aktivován jako důstojník z povolání nově budované československé armády. Absolvoval Válečnou školu (1923) a nastoupil službu u vojenského letectva (1924), kde v témže roce absolvoval výcvik leteckého pozorovatele a o rok později výcvik pilota.
Postupně se vypracoval až do hodnosti brigádního generála, do které byl povýšen 1. ledna 1937. Také prošel dvěma stážemi u francouzského letectva a vystudoval Přírodní fakultu UK. Od roku 1933 zastával funkci velitele zemského letectva v Čechách a za mobilizace 1938 byl velitelem letectva klíčové 1. armády.
Před koncem roku 1939 odešel do zahraničí, pravděpodobně přes Horní Lideč, protože jeho bratr Otto Janoušek, sloužil na žel.stanici ve Valašské Polance. Odešel do Francie, kde krátce působil ve funkci přednosty III. (leteckého) odboru Československé vojenské správy, tedy faktického velitele čs. letectva. Z hroutící se Francie pak spolu s dalšími čs. letci evakuoval do Velké Británie 18. června 1940.
Na britských ostrovech byl v té chvíli hodnostně nejvyšším představitelem čs. letectva, a tak když byl v červenci 1940 zřízen Inspektorát československého letectva, byl do jeho čela britským Ministerstvem letectví jmenován právě brig. gen. RNDR. Karel Janoušek. Funkci generálního inspektora československého letectva ve Velké Británii vykonával generál Janoušek plných pět let, až do 19. října 1945. Za svou práci pro letectvo byl generál Janoušek osobně oceněn 17. května 1945 britským králem Jiřím VI. povýšením do hodnosti Air Marshal. Stal se tak jediným československým občanem, kterému byla hodnost leteckého maršála udělena.
Do osvobozeného Československa se div. gen. RNDr. Karel Janoušek vrátil po řadě odkladů definitivně až tři měsíce po skončení války v Evropě v srpnu 1945. Tři roky pak působil u Hlavního štábu ve funkci podnáčelníka pro zvláštní úkoly a ve funkci zatímního inspektora protiletecké obrany.
Krátce po únorovém převratu v roce 1948 se stal jednou z prvních obětí nastupujícího režimu. Nejprve byl přeložen do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém jej zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl 17. června 1948 Vrchním vojenským soudem v Praze odsouzen na 18 let těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu a vyznamenání. Po několika odvoláních mu byl trest zvýšen na 19 let. Karel Janoušek si svůj trest odpykával na Borech, v Opavě, v Leopoldově a na Ruzyni. Z Ruzyně byl propuštěn na základě velké prezidentské amnestie 9. května 1960. Za mřížemi strávil plných 12 let a 10 dní. Ihned po svém propuštění začal bojovat za své očištění. V roce 1968 byl zcela rehabilitován, ale hodnost a vyznamenání mu navráceny nebyly.
Protože přišel o veškerý majetek a byl mu přiznán jen minimální důchod, pracoval pak jako skladník ve státním podniku, odkud odešel do penze v roce 1967 ve věku 74 let. Karel Janoušek zemřel 3 dny před svými 78. narozeninami. Na jeho zdraví se podepsaly útrapy z vězení, do něhož ho poslali lidé, za jejichž svobodu bojoval ve dvou světových válkách.
Plného zadostiučinění se mu dostalo až po listopadu 1989, kdy mu byla 23. srpna 1990 rozkazem prezidenta ČSFR navrácena hodnost divizního generála a vyznamenání. V prosinci 1991 mu byla in memoriam udělena nejvyšší československá vojenská hodnost – armádní generál. Za svůj život i po něm byl vyznamenán čtyřiceti československými, ruskými, jugoslávskými, rumunskými, polskými, francouzskými, britskými, americkými a norskými řády a vyznamenáními.