Lumír Horák

MUDr. Lumír Václav Horák se narodil 20. června 1920 ve Slavičíně jako druhý syn venkovského lékaře MUDr. Jana Horáka a jeho ženy Marie, rozené Růžičkové.

Tady navštěvoval měšťanskou školu, reálné gymnázium absolvoval jako premiant v Uherském Brodě. Zde si kromě povinné němčiny osvojil také znalost anglického a francouzského jazyka, později v dospělosti zvládl i ruštinu a za pobytu v Koreji se aktivně naučil základům čínštiny.

V roce 1938 zahájil studium lékařství na Karlově Univerzitě v Praze. Když nacisté zavřeli české vysoké školy, vrátil se k rodičům do Slavičína. Pracoval u svého otce jako pomocník v ordinaci, současně  též jako laborant  a řidič auta. Se svolením a s otcovou podporou se zapojil do místní odbojové skupiny pana  Františka Majdy.  V ohrožení nebyl jen jeho vlastní život, ale v případě prozrazení i životy celé Horákovy rodiny.

V odbojové činnosti často používal otcův automobil k převážení zbraní a šatstva, ale hlavně ošetřoval zraněné příslušníky partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Byl například ošetřovat zraněného partyzána v osadě Ploština pouhé dva dny před jejím vypálením nacisty.

Po skončení války, v létě roku 1945, pomáhal jako dobrovolník - ošetřovatel při likvidaci epidemie tyfu v koncentračním táboře Terezín. Hned poté pokračoval ve studiu medicíny v Praze, kde v roce 1949 promoval.

Službu lékaře vnímal jako poslání. Nejdříve přijal místo sekundáře nemocnice v Poličce a poté v Uherském Hradišti.

V roce 1949 se oženil s Věrou Urbachovou, v manželství se nejdříve narodila dcera Manon a později syn Jan. MUDr. Lumír Horák se usadil v rodičovském domě ve Slavičíně, pracoval zde jako obvodní a současně i závodní lékař v továrně na obuv Svit. V letech 1957 až 1959 byl závodním lékařem pro československé techniky pracující na obnově válkou zničeného severokorejského průmyslu.

Po návratu do vlasti vykonával lékařskou praxi ve Valašských Kloboukách. Díky zvládnuté čínštině  a skvělé jazykové vybavenosti byl v roce 1960 vyslán jako lékař na československé velvyslanectví do Číny.  Jeho pobyt ukončila v roce 1965 čínská „kulturní revoluce“. Ve Slavičíně se znovu vrátil na obvod ke svým pacientům. Místním lidem sloužil až do roku 1969, kdy byl díky znalosti francouzštiny vyslán v rámci naší pomoci rozvojovým zemím do Tuniska.

Do vlasti se vrátil v roce 1971 a až do roku 1980 působil v roli vedoucího lékaře slavičínské polikliniky. Přes své pracovní vytížení se věnoval i odborné publikační činnosti. Publikoval dvě velmi dobře přijaté práce o léčbě obtíží způsobených poruchami hybnosti krční páteře.

V roce 1980 odejel jako zdravotnický doprovod montérů Škody Plzeň do Bangladéše, kde stavěli elektrárnu. Odsud také podnikl svůj poslední velký výlet, když se vydal za poznáním sousedního Nepálu do Himaláje. Do svého milovaného Slavičína se vrátil v roce 1983 a zde, potom už jako důchodce,  zastupoval chybějící obvodní lékaře. Svou lékařskou kariéru trvale ukončil až v roce 2000.

Pan MUDr. Lumír Horák si stále udržoval velice aktivní přístup k životu. Byl činný v řadě místních spolků, nejvíce času však věnoval Klubu přátel historie  Slavičínska, vždyť patřil mezi jeho zakladatele.

Je však ještě nutné zdůraznit jeho rozhodující podíl při navazování kontaktů s americkými letci, přeživšími účastníky letecké bitvy nad Slavičínem ze dne 29. srpna roku 1944, a trpělivé vyhledávání podkladů pro vytvoření knihy, která tyto osudové okamžiky jejich života připomíná.

Oblíbený a vážený slavičínský lékař, zanícený badatel milující svůj rodný kraj a v první řadě slušný člověk, pan MUDr. Lumír Václav Horák zemřel 5. února 2005. Je pohřben v rodinné hrobce na slavičínském hřbitově.

Zpracováno podle životopisu MUDr. Lumíra Horáka vytvořeného jeho synem, MUDr. Janem Horákem, CSc. uvedeného v knize VZPOMÍNKY, autor MUDr. Lumír Horák (str.54-60). Vydal Klub přátel historie Slavičínska v roce 2000.

Autor medailonku PhDr. Ladislav Slámečka, člen Klubu přátel historie Slavičínska, v dubnu 2022.