Marcel Bornand
9. září 1897 v Chexbres – 23.říjen 1963 Salcburk
Celé dětství prožil v místě rodiště. Studoval farmacii, ale rozhodl se pro dráhu hudebního skladatele. Studoval hru na klavír u Marie Jaroslawské v Lausanne. Stal se učitelem a vyučoval hudbu v Romontu, Fribourgu a Lausanne. Setkání s českým skladatelem Otto Tichým dalo Bornardově kariéře nový impulz. V roce 1936 se rozhodl následovat svého učitele kompozice do Prahy. Česká metropole se tak stala jeho druhým domovem. Proslul zde jako skladatel i jako esejista. Jeho symfonická díla hrály největší soubory té doby. Německá okupace Marcela Bornanda hluboce poznamenala. Zapojil se dokonce do protinacistického hnutí, kdy se nazpaměť učil texty, které tlumočil v zahraničí – např. Kopeckému ve Švýcarsku. Byl přítelem Emila Lányho . Jeho první literární dílo neslo název Praha ve své slávě a utrpení a reflektovala Bornardovy prožitky z tohoto období. Marcel Bornand byl vyhnán v roce 1957 komunisty a následně se usadil v Salcburku, kde se věnoval hře na klavír a psaní. Zemřel v říjnu 1963 v Salcburku.
https://patrinum.ch/record/18467, Archiv bezpečnostních složek