Martin Brumla

*6. říjen 1897, Sokolnice, okr.Brno - 17. ledna 1970

Československý voják, legionář a odbojář.

V letech 1910-1915 navštěvoval české reálné gymnázium a po té vojenskou akademii. V roce 1916 se dostal do ruského zajetí a následně vstoupil do čs.legií. Po návratu do vlasti působil u pěšího pluku v důstojnické hodnosti. V roce 1939 byl povýšen do hodnosti majora. Po okupaci zbytku Československa se ihned zapojil do odboje. Byl přidělen k tzv. tiskovým referentům u okresních úřadů, kteří však byli zároveň součástí odbojové organizace Zdeňka Schmoranze.

V červenci 1939 obdržel instrukce od Zdeňka Schmoranze, šéfa tiskového odboru předsednictva ministerské rady, pro ilegální zpravodajskou činnost. Přesunul se do Přerova, kde měl působit jako tiskový referent okresního úřadu. Předchozí tiskový referent, JUDr. Jaroslav Jurečka, však zdržoval předání funkce. Dne 25. srpna 1939, při hromadném zatýkání členů Schmoranzovy skupiny, došlo k omylu a gestapo zatklo Jurečku místo Brumly. Brumla využil této situace a uprchl.

V květnu 1945, během Pražského povstání, působil jako major pěchoty a komunikoval ve prospěch velitelství „Bartoš“ se štábem 1. divize ruské osvobozenecké armády (ROA). Byl svědkem vyhlášení rozkazu o postupu čtyř pěších pluků ROA, který generál S. K. Bunjačenko vydal večer 6. května 1945. Dne 7. května 1945 přijely do Waltrovky první jednotky ROA, včetně cyklistických zvědných čet, motorizované pěchoty, jízdy, dělostřelectva a obrněné vozby. Brumla byl přítomen při jejich příchodu a pomáhal s organizací a koordinací jejich činnosti.

Po válce pokračoval ve vojenské kariéře. V roce 1948 byl jmenován velitelem 1. pěšího pluku v Přerově. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl však z politických důvodů propuštěn z armády. Po propuštění z armády se Martin Brumla usadil v Přerově, kde se věnoval civilnímu životu. Zemřel 17. ledna 1970.