Max Ziervogel

3. března 1893 v Luisenthalu poblíž Saarbrückenu ; † 20. října 1972 v Mnichově

Max Ziervogel byl jedním z těch, jejichž vojenská kariéra se rozprostírala přes dvě světové války a zahrnovala jak pěchotu, tak letectvo. Tento důstojník sloužil v armádě císařského Německa, Výmarské republiky i nacistické Třetí říše, přičemž jeho příběh je svědectvím o dynamických změnách v německé vojenské a politické scéně 20. století.

Začátky vojenské kariéry

Max Ziervogel vstoupil do pruské armády 21. března 1914 jako praporový kadet u pěšího pluku „von Lützow“ (1. rýnský) č. 25. Po vypuknutí první světové války byl 5. prosince 1914 povýšen na poručíka a začal svou vojenskou službu u pěchoty. Později byl přeložen k letectvu, kde absolvoval 7. března 1916 výcvik pozorovatelů u Fliegersatz-abteilung 3.

Od května 1916 sloužil u bojové letky Kagohl 2 a v srpnu 1917 převzal jako úřadující velitel velení nad Letkou 10. Později, 1. prosince 1917, byl jmenován pobočníkem v Bomb Squadron 6. Během této služby byl v květnu 1918 povýšen na nadporučíka. Krátce nato, 19. května 1918, byl zajat britskými jednotkami. Propuštěn byl až 1. listopadu 1919, téměř rok po skončení války.

Poválečné období a vzdělání

Po propuštění ze zajetí se Max Ziervogel rozhodl pro civilní vzdělání. Od 1. listopadu 1920 studoval práva na univerzitách v Cáchách, Freiburgu a Giessenu, kde 15. března 1922 promoval titulem Dr. jur. Poté nastoupil do soukromého sektoru jako manažer.

Návrat k armádě a vzestup v letectvu

S nástupem nacistického režimu se Max Ziervogel vrátil k vojenské službě. 1. července 1934 vstoupil do Luftwaffe jako kapitán. Současně byl členem NSDAP a SA. Nejprve absolvoval kurz pro pozorovatele a brzy poté byl jmenován zástupcem velitele letecké školy v Hildesheimu. 1. října 1934 se stal velitelem školy velkých stíhačů ve Faßbergu a velitelem tamní letecké základny.

Ziervogelova kariéra pokračovala rychlým tempem. V roce 1935 byl povýšen na majora a v listopadu téhož roku začal studium na Letecké válečné akademii v Berlíně-Gatow. Jako podplukovník velel od dubna 1937 IV. skupině Kampfgeschwader 152, která byla později reorganizována na skupinu zbV 1.

Druhá světová válka a služba v Protektorátu Čechy a Morava

Na počátku druhé světové války převzal Max Ziervogel velení I. skupiny KG.zbV 1. Později zastával různé štábní funkce, mimo jiné jako náčelník štábu Luftgau Command XIII a XII/XIII. Od 1. listopadu 1942 působil jako náčelník štábu velitelství Wehrmachtu v Protektorátu Čechy a Morava.

Během této služby byl 1. ledna 1943 povýšen na generálmajora a těsně před koncem války, 5. května 1945, na generálporučíka. Jeho působení v protektorátu bylo součástí nacistické snahy o kontrolu nad okupovanými územími.

Závěr kariéry a zajetí

Po kapitulaci Německa byl Max Ziervogel 6. května 1945 zajat sovětskou armádou. Ve válečném zajetí zůstal téměř deset let a byl propuštěn až 27. února 1954.

Historický význam

Max Ziervogel je příkladem profesionálního vojáka, jehož kariéra se odehrávala v dramatickém období německých a světových dějin. Jeho život odráží nejen vojenské ambice, ale také tragédii dvou světových válek a totalitních režimů. Ziervogelův osud připomíná, jak úzce byly vojenské a politické struktury propojeny s ideologiemi, které formovaly osudy milionů lidí.