Metoděj Sedláček
*5.července 1885 - †15.srpna 1969
Československý legionář, voják a odbojář.
Metoděj Sedláček studoval na vyšším gymnázium v Brně během let 1898 až 1906 a zkoušku z dospělosti složil 22.9.1906. K odvodu byl povolán již 2.dubna 1906 do Prostějova. Vojenskou službu v rakousko-uherské armádě vykonával v letech 1907 až 1908 u pěšího pluku 8 v Brně, přičemž v jejím průběhu absolvoval školu pro záložní důstojníky. Po odchodu do civilu si nejprve našel zaměstnání u brněnské filiálky Krakovské pojišťovny, ale od roku 1911 působil jako městský tajemník ve Frenštátě pod Radhoštěm. Na vojenská cvičení byl každoročně povoláván k pěšímu pluku 10 do Přemyšlu. K tomuto útvaru také narukoval v srpnu 1914 po vypuknutí 1.světové války. Na ruské frontě působil coby velitel čety v hodnosti kadeta od počátku června 1915 až do svého zajetí, ke kterému došlo v blízkosti města Lublin na začátku července téhož roku.
Do čs. legií v Rusku se přihlásil 25.2.1917 v zajateckém táboře v Rjazani a činnou službu nastoupil 18.7.1917. Nejprve absolvoval důstojnický kurz v Borispolu a po dvou měsících se v hodnosti praporčíka stal tzv. mladším důstojníkem u 11.roty 7.čs. střeleckého pluku „Tatranského“ v Berezanech. Od října do listopadu téhož roku se věnoval náboru dobrovolníků do čs. vojska. Počátkem prosince 1917 byl vyslán do kurzu „moderní válečné techniky“ organizovaného francouzskou vojenskou misí v rumunském městě Jasy. Počátkem března 1918 se vrátil k pluku a u 11.roty nadále zastával funkci velitele půlroty. V řadách legií se zúčastnil bojů s Němci u Bachmače a poté i s bolševiky u Mariinska, Nižně Udinska, operací na Amurské dráze a na Jekatěrinské frontě. Kromě toho byl od listopadu 1918 do února 1919 vyslán do kurzu pro velitele rot a praporů, který organizovalo velitelství II.čs. střelecké divize. Po návratu k mateřskému pluku nejprve zastával původní funkci, počátkem dubna 1919 ale převzal velení 11.roty. Do hodnosti podporučíka byl povýšen v polovině září. Na sklonku téhož měsíce byl ustanoven tělovýchovným náčelníkem 7.čs. střeleckého pluku. Poručíkem se stal v lednu 1919 a kapitánem v dubnu 1920. Do vlasti se společně s ostatními příslušníky pluku vydal v květnu 1920 z Vladivostoku přes Kanadu a do cíle dorazil o dva měsíce později. Do zálohy byl propuštěn 28.9.1920. Následně vykonával své původní zaměstnání na městském úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm.
K činné službě byl Metoděj Sedláček opětovně prezentován v březnu 1921, tentokrát u pěšího pluku 40 ve Valašském Meziříčí. Nejprve zastával funkci velitele náhradní roty a v listopadu se ujal velení 2.polní roty. Od ledna do dubna 1922 absolvoval instruktorský kurz ve Vojenské tělocvičné škole v Praze. Následně byl ustanoven referentem tělesné výchovy u 3.oddělení štábu 1.pěší divize v Praze a od listopadu působil v téže funkci u Zemského vojenského velitelství v Praze. Na štábního kapitána byl povýšen v prosinci 1921 a přesně o rok později na majora. Od listopadu 1924 do října 1925 absolvoval tělocvičný kurz při lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Poté nastoupil k pěšímu pluku 28 „Tyrše a Fügnera“, kde byl zařazen jako velitel I.polního praporu. Hodnosti podplukovníka dosáhl v prosinci 1927. Od února 1928 působil jako velitel Vojenské tělocvičné školy, přičemž v době od července 1930 do července 1931 se nacházel v kurzu pro vyšší velitele (závěrečnou zkoušku ovšem složil až v červenci 1933). V září 1931 následovalo přemístění k pěšímu pluku 5 „T. G. Masaryka“, kde převzal velení III.polního praporu a od října 1932 náhradního praporu. V září 1933 byl po 11 letech působení v Praze přeložen k pěšímu pluku 9 „Karla Havlíčka Borovského“ a ustanoven velitelem náhradního praporu v Postoloprtech. Od října do listopadu 1937 se nacházel v kurzu pro orgány branné výchovy. Do Prahy se vrátil počátkem ledna 1938, kdy se stal důstojníkem branné výchovy u velitelství I.sboru. Po vyhlášení všeobecné mobilizace se na přelomu září a října 1938 ocitl jako styčný důstojník u expozitury Zemského úřadu země Moravskoslezské v Moravské Ostravě. Poté se vrátil na svoji původní funkci u velitelství I.sboru, kde setrval až do nacistické okupace. Z činné služby byl propuštěn 30.9.1939, když bylo zlikvidováno sborové velitelství, u něhož sloužil.
Od podzimu 1944 se Metoděj Sedláček zapojil do odbojové skupiny gen. Brauna a organizoval protinacistické hnutí ve Frenštátě pod Radhoštěm. V listopadu téhož roku dočasně ukrýval dva účastníky domácího odboje. Po osvobození Ostravy doprovázel od 30.4. do 6.5.1945 jako tlumočník jednotky Rudé armády až do Frenštátu pod Radhoštěm.
Po osvobození města se 8.5.1945 ujal funkce posádkového velitele. Již na začátku července se stal zástupcem velitele u pěšího pluku 8 ve Frýdku. Dnem 20.7.1945 byl přidělen jako styčný důstojník k Zemskému národnímu výboru v Moravské Ostravě. Coby vojenský pověřenec u okresní správní komise v Hlučíně byl přeložen do zálohy 1.dubna 1946. Po ukončení činné služby žil ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zemřel 15.8.1969.
V průběhu vojenské služby se pplk. Metoděj Sedláček stal nositelem následujících vyznamenání: ruský Řád sv. Stanislava III.stupně (v roce 1918), Čs. válečný kříž 1914-1918, Řád Sokola s meči, Revoluční medaile (vše 1922), Medaile vítězství (1926) a jugoslávský Řád Bílého orla IV.stupně (1930).
Zdroje: Vojenství.cz, SOkA Vsetín, Archiv VOS