Mojmír Bača

*19. 5. 1924 Petrůvka - † 2. 9. 2011

Československý letec a odbojář. Mezi leteckou veřejností v České republice je občan našeho města pan Mojmír Bača známou a uznávanou osobností. Proslavil se jako vynalézavý konstruktér a poctivý řemeslník při výrobě motorového kluzáku L-13 B s motorem Walter Mikron III o výkonu 47 KW. V Aeroklubu v Kunovicích se letounek pana Bače poprvé vznesl 23. března 1979. Od té doby až do dnešních dnů přináší svému tvůrci radost z létání a uznání od přátel, kteří "třináctce béčku” jinak neřeknou než "Bačostroj”.

Pan Mojmír Bača se narodil 19. května 1924 na Petrůvce jako druhorozený syn manželů Anny a Františka Bačových. Obecnou školu navštěvoval v místě svého rodiště, do měšťanky ale musel docházet do Slavičína.

Svou další kariéru chtěl spojit s prací v Baťových závodech ve Zlíně. V roce 1939 tam nastoupil do učení jako Mladý muž-strojař. Krátce po vyučení byl však pracovním úřadem přeložen do továrny Detona Slavičín, kde pracoval až do konce války.

Pan Mojmír Bača byl svým otcem , bývalým italským legionářem, od mládí vychováván k lásce k vlasti. Bylo pro něho samozřejmé, že když k nim na paseky Kaková nad Rudimov, (kam se v roce 1939 rodina přestěhovala) v době druhé světové války přišel požádat o pomoc odbojář nebo uprchlý válečný zajatec, nebyl odmítnut. Pan Bača vzpomíná, jak převáděl poručíka Rudé armády, sestřeleného letce Nikolaje Kovalenka, přes hory až do Bratřejova. (Po válce po něm pátral, ale jeho osud se naplnil v některém ze stalinských gulagů).

Leteckou bitvu nad Slavičínem 29. srpna 1944 pozoroval pan Mojmír Bača cestou ze zbrojovky směrem k hájenkám. Viděl výbuch bombardéru nad Rudicemi a na kole se tam jel podívat. Večer potom našel v sušírně rodiny Polanských (cestou od Kakové do Kladné) navigátora z letounu B-17 G č. 159, Loye A. Dickinsona, a přivedl jej domů. Zašel na Petrůvku pro pana Kovaříka, který před válkou žil v USA, a ten letci vysvětlil, kde se nalézá a jak obtížné by bylo se dostat přes dobře hlídané hranice na Slovensko. Příští den se americký letec rozhodl, že nebude vydávat Bačovu rodinu do nebezpečí a nechá se zajmout. Vydal se v doprovodu pana Mojmíra Bače do Slavičína. Jejich vzájemné přátelství od té doby trvá dodnes. Pan Dickinson, v současné době prezident svazu leteckých veteránů, byl u Bačů ve Slavičíně třikrát.

Po válce pan Mojmír Bača znovu nastoupil k firmě Baťa do Zlína. Využil možnosti, že se právě zakládala "Zlínská letecká kolej” ve Valašském Meziříčí a přihlásil se ke studiu. V roce 1947 však musel nastoupit základní vojenskou službu u leteckého pluku LNP-3. Úspěšně absolvoval výcvik radiotelegrafistů a radiognomistů. Poté byl přeložen na letiště Brno-Slatina, kde se jeho velitelem stal slavný stíhací pilot RAF František Peřina.

Po návratu do civilu podnikal pan Mojmír Bača v dřevovýrobě. S bratrem Milošem doma vyráběli věšáky na šaty, sušáky na sena, hrábě a různé násady na nářadí. Od ledna 1951 musel nastoupit do slavičínské zbrojovky, kde pracoval jako kontrolor kvality v nářaďovně. V roce 1948 se oženil a v roce 1953 se přestěhoval do Slavičína, který se mu stal druhým domovem. V roce 1956 byl poslán na uhelnou brigádu v ostravských dolech Hedvika a Fučík. Po roce se znovu vrátil mezi slavičínské strojaře. Působil v oddělení kontroly výroby munice, později traktorových dílů. Též se zapojil do vývoje filmové kamery Adastra, která se měla ve Slavičíně tehdy vyrábět.Stále ho však lákala vůně leteckého benzínu. V roce 1971 přijal nabídku Aeroklubu Kunovice a stal se leteckým mechanikem. Letadlům zůstal věrný i později, když pečoval o motory Slovairu nebo Čs. aerolinií či Agroletu. Po odchodu do důchodu v roce 1984 létal jako palubní mechanik letounu L-410. S tímto strojem se podíval i na nebe Rakouska, Itálie a Polska při přepravě nemocných pasažérů nebo dopravě náhradních dílů na letouny L-29 a -39.

Pan Mojmír Bača se velmi zasloužil o zřízení trvalé expozice letecké bitvy nad Bílými Karpaty v Městském muzeu ve Slavičíně. Je stále aktivním členem Klubu přátel historie Slavičínska a obětavě udržuje spojení s Klubem amerických válečných leteckých veteránů. Za činnost v odboji mu v únoru r. 2004 bylo uděleno "Osvědčení válečného veterána”.

Dr. Ladislav Slámečka