Pavel Nikolajevič Morozov: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<nowiki>*</nowiki>20.duben 1918, Matvejevo, Parfeněvský rajon, Kostromská oblast - †29.listopad 1989
 
<nowiki>*</nowiki>20.duben 1918, Matvejevo, Parfeněvský rajon, Kostromská oblast - †29.listopad 1989
  
Sovětský voják a partyzán. Do Rudé armády byl přijat 1. května 1936. V roce 1940 byl velitelem eskadrony V hodnosti nadporučíka, později se stal partyzánem a průzkumníkem. Bojoval u řeky Dněstru, město Balt, vesnice Sennoje, kde  byl těžce raněn. Léčení probíhalo v Oděse, Novorossijsku a Krasnodaru. Po částečném uzdravení byl odeslán do rezervního jezdeckého pluku, ale byl v r.1942 znovu zraněn. I když nebyl zcela zdráv, bojoval i při obraně Sevastopolu, odkud byl odeslán ke Kalmycké jezdecké divizi a tam vybrán k rozvědce. Prodělal speciální partyzánský a radiotelegrafický kurz. V lednu 1944 byl Ukrajinským štábem partyzánského hnutí odeslán do Moldavska v rámci oddílu A.O. Ždanov, kde bojoval v týlu nepřítele. V březnu se jeho oddíl spojil s Rudou armádou. UŠPH jej zařadilo do výsadku [[Ján Ušiak|J.Ušiaka]], Po seskoku v srpnu 1944, byl opět určen do rozvědky, ale 5. září 1944 byl opět těžce raněn a byl transportován do SSSR.
+
Sovětský voják a partyzán. Do Rudé armády byl přijat 1. května 1936. V roce 1940 byl velitelem eskadrony V hodnosti nadporučíka, později se stal partyzánem a průzkumníkem. Bojoval u řeky Dněstru, město Balt, vesnice Sennoje, kde  byl těžce raněn. Léčení probíhalo v Oděse, Novorossijsku a Krasnodaru. Po částečném uzdravení byl odeslán do rezervního jezdeckého pluku, ale byl v r.1942 znovu zraněn. I když nebyl zcela zdráv, bojoval i při obraně Sevastopolu, odkud byl odeslán ke Kalmycké jezdecké divizi a tam vybrán k rozvědce. Prodělal speciální partyzánský a radiotelegrafický kurz. V lednu 1944 byl Ukrajinským štábem partyzánského hnutí odeslán do Moldavska v rámci oddílu A.O. Ždanov, kde bojoval v týlu nepřítele. Již tehdy se pravděpodobně znal z [[Dajan Bajanovič Murzin|D.B Murzinem]]. V březnu se jeho oddíl spojil s Rudou armádou. [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|UŠPH]] jej zařadilo do výsadku [[Ján Ušiak|J.Ušiaka]], Po seskoku v srpnu 1944, byl opět určen do rozvědky, ale 5. září 1944 byl opět těžce raněn a byl transportován do SSSR.
  
 
Zdroj:
 
Zdroj:
  
 
Bursa a kol. - Ve jménu cti
 
Bursa a kol. - Ve jménu cti

Aktuální verze z 31. 12. 2022, 00:04

*20.duben 1918, Matvejevo, Parfeněvský rajon, Kostromská oblast - †29.listopad 1989

Sovětský voják a partyzán. Do Rudé armády byl přijat 1. května 1936. V roce 1940 byl velitelem eskadrony V hodnosti nadporučíka, později se stal partyzánem a průzkumníkem. Bojoval u řeky Dněstru, město Balt, vesnice Sennoje, kde byl těžce raněn. Léčení probíhalo v Oděse, Novorossijsku a Krasnodaru. Po částečném uzdravení byl odeslán do rezervního jezdeckého pluku, ale byl v r.1942 znovu zraněn. I když nebyl zcela zdráv, bojoval i při obraně Sevastopolu, odkud byl odeslán ke Kalmycké jezdecké divizi a tam vybrán k rozvědce. Prodělal speciální partyzánský a radiotelegrafický kurz. V lednu 1944 byl Ukrajinským štábem partyzánského hnutí odeslán do Moldavska v rámci oddílu A.O. Ždanov, kde bojoval v týlu nepřítele. Již tehdy se pravděpodobně znal z D.B Murzinem. V březnu se jeho oddíl spojil s Rudou armádou. UŠPH jej zařadilo do výsadku J.Ušiaka, Po seskoku v srpnu 1944, byl opět určen do rozvědky, ale 5. září 1944 byl opět těžce raněn a byl transportován do SSSR.

Zdroj:

Bursa a kol. - Ve jménu cti