Ukrajinský štáb partyzánského hnutí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

(ukr. Український штаб партизанського руху; rus. Украинский штаб партизанского движения, УШПД)

Vznik, řízení a podřízenost

UŠPH vznikl během reorganizace sovětského partyzánského vedení v roce 1942. Stavka (Hlavní stan Nejvyššího vrchního velení) tehdy zřídila centrální orgán – Ústřední štáb partyzánského hnutí (CŠPH) – dne 30. května 1942; krátce poté byl 20. června 1942 ustaven Ukrajinský štáb partyzánského hnutí, který na Ukrajině přebíral operační řízení a koordinaci. Formálně podléhal CŠPH a operačně Vojenské radě jihozápadního směru; „nominal head“ ukrajinského štábu byl Nikita S. Chruščov, faktickým náčelníkem byl Tymofij (Timofej) A. Strokáč, zástupcem Musij Spivak a vojenským pověřencem I. V. Vinogradov. Wikipedia+1

Usnesením GKO č. 1939s z 29. června 1942 byli do vedení přizváni další velitelsko-zpravodajští důstojníci (Syromolotnyj, Šerstěněv, Kaminskij); Vinogradov byl uvolněn a převeden jinam. Od března 1943 byl UŠPH ve věcech operativního řízení podřízen Státnímu výboru obrany SSSR (GKO), přičemž politický dozor na Ukrajině vykonával ÚV KPU(b) v čele s Chruščovem. Wikipedia+1

(Archivní doklady k pokynům UŠPH – např. rozkaz z 12. září 1942 o součinnosti s jednotkami Rudé armády – jsou uloženy ve fondech RGASPI.) prlib.ru

Sídlo, struktura a úkoly

Štáb původně působil v Moskvě, od prosince 1943 v Kyjevě. Měl standardní štábní členění: operační oddělení (plánování a vyhodnocování akcí), zpravodajské oddělení (agenturní práce, radiopruh), oddělení spojení (šifrované obousměrné rádiové spojení s oddíly), zásobovací oddělení (letecké shozy zbraní, munice, potravin), organizačně-kádrové a politické oddělení (ideová kontrola, tisk, propaganda). Při vojenských radách frontů působily operační skupiny UŠPH, které slaďovaly partyzánské akce s operacemi Rudé armády. encyclopediaofukraine.com

Hlavní úkoly UŠPH zahrnovaly:

  • plánování a koordinaci bojové činnosti sovětských partyzánů na Ukrajině,
  • zajištění spojení a zásobování (včetně leteckých shozů),
  • výcvik velitelů a specialistů v Kyjevě, Obarově u Rovna a ve Svjatošinu,
  • zpravodajství z týlu nepřítele,
  • ideovou a kádrovou kontrolu nad oddíly a jejich veliteli. encyclopediaofukraine.com

Pod vedením UŠPH se rozběhly rozsáhlé sabotážní kampaně proti dopravní infrastruktuře (tzv. „válka o koleje“ v rámci celostátních operací CŠPH), stejně jako průzkumné a diverzní operace koordinované s frontami. Wikipedia

Boj proti Němcům i proti OUN–UPA

Vedle protiněmeckých akcí byl UŠPH klíčovým nástrojem boje proti ukrajinskému nacionalistickému podzemí (OUN, UPA), které Moskva považovala za hlavního politického soupeře. Partyzánské oddíly podřízené UŠPH byly nasazovány jak k bojům s Wehrmachtem, tak k represivním a zpravodajským operacím proti nacionalistickým strukturám a jejich zázemí. (Kontext k UPA viz přehledové heslo a odborná literatura.) Wikipedia+1

Rozšíření působnosti mimo Ukrajinu (1944–1945)

Po osvobození podstatné části Ukrajiny v roce 1944 převzal UŠPH řízení a metodickou podporu sovětského partyzánského hnutí také v Polsku, Československu, Maďarsku a Rumunsku; organizoval kurzy pro organizátory a vysazoval je do týlu nepřítele. encyclopediaofukraine.com

Slovensko / Československo

  • Na žádost moskevského vedení KSČ z května 1944 uložil ÚV KPU(b) dne 17. června 1944 UŠPH zajistit „organizování a rozšiřování“ partyzánského hnutí v Československu; ve výcvikových střediscích (Kyjev, Obarov, Svjatošin) bylo vycvičeno cca 220 československých občanů, kteří tvořili jádra výsadkových organizačních skupin. encyclopediaofukraine.com
  • První sovětská výsadková skupina (vel. P. A. Veličko) byla na Slovensko vysazena v noci 25./26. července 1944; následovaly skupiny Ladislava Kaliny, Ernesta Bielika, Antona Šagáta a A. S. Jegorova. Wikipedia
  • 27. 7. – 1. 10. 1944 bylo podle souhrnu UŠPH na Slovensku vysazeno 12 výsadkových skupin (192 osob). Wikipedie
  • 28. září 1944 přiletěla na povstalecké území mise 10 sovětských důstojníků vedená plk. Alexejem N. Asmolovem; Asmolov se stal klíčovým poradcem Hlavního štábu partyzánských oddílů na Slovensku (HŠPO) a po přechodu povstání do partyzánské formy boje (29. října 1944) byl ustanoven velitelem Hlavního štábu partyzánského hnutí v Československu (HŠPH). VETS+1
  • Pro lepší koordinaci převedl UŠPH od 1. října 1944 všechny partyzánské formace v Československu pod operační skupiny UŠPH při Vojenské radě 1. ukrajinského frontu (a od ledna 1945 i při 4. ukrajinském frontu). Wikipedie
  • K 10. září 1944 udržovalo se štábem spojení na Slovensku již 7 brigád, 2 svazky a 7 oddílů (přes 15 000 osob), mj. Veličkova a Jegorovova brigáda, Šukajevův svazek. (Soupis uváděný ve zvláštních hlášeních UŠPH.) vhu.sk

(Stručné historické pozadí k SNP a načasování německé intervence viz přehledy ve Vojenském muzeu v New Orleans a Yad Vashem.) nationalww2museum.org+1

Zánik a dokumentace

Po skončení bojů byla agenda UŠPH postupně převáděna na orgány NKVD/MVD a stranické struktury; samotný štáb byl 23. prosince 1945 rozpuštěn. Do té doby se ještě podílel na shromažďování dokumentace k partyzánským bojům na území Československa a v dalších zemích. Wikipedie


Poznámky k vedení UŠPH a osobám

  • T. A. Strokáč (náčelník UŠPH; zároveň vysoký činitel NKVD, později ministr vnitra Ukrajinské SSR) – k jeho roli a profesní dráze viz encyklopedické a archivní přehledy i shrnutí v odborných materiálech. encyclopediaofukraine.com
  • M. S. Spivak (zástupce UŠPH za stranu) a I. V. Vinogradov (zplnomocněnec Vojenské rady jihozápadního směru) – k organizačnímu ustavení viz dobová usnesení a přehledy štábů. Wikipedia (Další personální detaily a vnitřní sporadická hodnocení práce štábu – viz kompilace v nahraném materiálu „Stalin’s Commandos“.)

Doporučené primární a sekundární zdroje k tématu

  • RGASPI, fondy CŠPH/UŠPH – např. Rozkaz UŠPH o součinnosti s RA, 12. 9. 1942 (sign. RGASPI, f. 69, op. 1, d. 550, l. 61–62). prlib.ru
  • Encyclopedia of Ukraine: “Soviet partisans in Ukraine, 1941–45” – rámec vzniku CŠPH/UŠPH, role Chruščova a Strokáče, přesun sídla do Kyjeva. encyclopediaofukraine.com
  • Wikipedie – Central Headquarters of the Partisan Movement – návaznost republikových štábů, operace železniční války. (Jako sekundární přehled s nutností ověřování v pramenech.) Wikipedia
  • Ukr. Wikipedia (SK): “Ukrajinský štáb partizánskeho hnutia” – čísla 12 výsadků / 192 osob, převod na 1. a 4. ukrajinský front, datum rozpuštění. (Sekundární souhrn, vhodný k rychlé orientaci.) Wikipedie
  • Vets.cz (památná místa) – biografická fakta o plk. A. N. Asmolovovi, jeho příletu 28. 9. 1944 a jmenování do čela HŠPH v Československu. VETS+1
  • Inventáře a fondy (ÚML ÚV KSS, “Zbierka Partizánske hnutie 1942–1945”) – archivní vodítka k HŠPH/HŠPO a polní dokumentaci. vhu.sk
  • ČSN ISO 690 (česky): GOGUN, Alexandr. Stalinské komando: ukrajinské partyzánské formace, 1941–1944. 2., opravené a rozšířené vydání. Moskva: Rossijskaja političeskaja enciklopedija (ROSSPEN), 2012. 527 s. (Dějiny stalinizmu). ISBN 978-5-8243-1708-0.