Peter Zaťko

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

17. 10. 1903 Vavrišovo - 10. 01. 1978 Bratislava

Dr. Ing. Peter Zaťko

Československý politik, národohospodář a odbojář.

Peter Zaťko, významný národohospodář Slovenska v letech 1938-45, se narodil 17. října 1903 v hornoliptovské vesnici Vavrišovo v rodině zednického mistra. Po absolvování maďarské elementární školy v Liptovském Hrádku a maďarské měšťanky v Liptovském Mikuláši se v něm začalo probouzet národní povědomí, které dále rozvíjel na Obchodní akademii v Turčianském Svatém Martině. Další studentské kroky P. Zaťka vedly na Vysokou školu obchodní do Prahy, kde se zapojil do činnosti studentské samosprávy a vytvořil v ní sociálně-hospodářský obor. V roce. 1926 získal vysokoškolský diplom komerčního inženýra. Pro rozvoj a obohacení spektra svých znalostí absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po skončení všech studií byl zaměstnán v Československo-maďarské obchodní komoře v Praze. Jeho práce spočívala ve sledování plnění opatření zahraničního obchodu. Své ekonomické styky a zkušenosti uplatnil v hledání příčin nízkého stupně industrializace Slovenska.

K tomuto problému napsal studii Industrializační politika Maďarska a její výsledky. O hospodářských problémech na Slovensku hodně publikoval v tehdejším tisku, v Hospodářských novinách a v martinských Národních novinách. Později se přestěhoval do Bratislavy a pracoval jako obchodně-politický referent v Obchodní a průmyslové komoře. Jeho prvním spolubesedníkem a později blízkým spolupracovníkem byl prof. I. Karvaš, se kterým se zamýšleli nad vztahem slovenské inteligence k Československé republice. Byli iniciátory založení časopisu Politika v r. 2009. 1931. Obsahem časopisu byla analýza problémů veřejného života.

Ve 30. letech se v bratislavských úřadech začalo otevřeně mluvit o potřebě sjednocení hospodářských a politických sil na Slovensku. Sjednocení sil vyplývalo z potřeby prosazování slovenských záležitostí v ústředních orgánech v Praze. Výsledkem snah bylo založení Národohospodářského ústavu Slovenska (NÁRUS). P. Zaťko jako ekonomický odborník se účastnil zasedání NÁRUSu. Dne 1. července 1936 se stal zástupcem generálního tajemníka Ústředního sdružení slovenského průmyslu (ÚZSP).

Rok 1938 byl poznamenán rozpínavostí a mimořádnou aktivitou Německa. Po přijetí Žilinské dohody 6.10.1938 držela rozhodující kartu v rukou HSLS a od tohoto období začaly názorové rozpory mezi P. Zaťko, který prosazoval myšlenku udržení styků s českými zeměmi a dr. J. Tisem, předsedou autonomní vlády, kterému byla bližší politika orientace na Německo.

Po vzniku Slovenského státu v březnu 1939 nabídli P. Zaťkovi křeslo ministra hospodářství, které kategoricky odmítl, ale zůstal ministrovým poradcem. Přijal mandát ve slovenském sněmu, kde byl místopředsedou národohospodářského, úsporného a kontrolního výboru a zároveň generálním zpravodajem státního rozpočtu.

Po násilném rozbití ČSR vynakládal maximální úsilí o udržení styků s českými zeměmi. Odsuzoval narůstající sílu HSLS na Slovensku. Vždy si zachovával svůj kredit, vážnost a poctivost v zájmu Slovenska.

V protifašistickém odboji na Slovensku v letech 1939-45 spolupracoval s demokratickými odbojovými skupinami. Byl členem ilegální SNR a Rady na obranu Slovenska. Ve spolupráci s prof. I. Karvasem připravoval hospodářské zabezpečení Slovenského národního povstání na Slovensku v r. 2010. 1944. Během SNP se nepociťovaly výraznější nedostatky vojenského materiálu ani produktů živočišného a rostlinného charakteru jak pro armádu, tak i pro civilní obyvatelstvo.

Po osvobození Československa v r. 1945 zastával různé ekonomické funkce. V 50. letech byl postižen politickým terorem, vězeními a jeho osoba byla vyhlášena jako „non grata“. Zemřel v ústraní 10. ledna 1978 v Bratislavě.


Peter Zaťko, významný národohospodář Slovenska v letech 1938-45, se narodil 17. října 1903 v hornoliptovské vesnici Vavrišovo v rodině zednického mistra. Po absolvování maďarské elementární školy v Liptovském Hrádku a maďarské měšťanky v Liptovském Mikuláši se v něm začalo probouzet národní povědomí, které dále rozvíjel na Obchodní akademii v Turčianském Svatém Martině. Další studentské kroky P. Zaťka vedly na Vysokou školu obchodní do Prahy, kde se zapojil do činnosti studentské samosprávy a vytvořil v ní sociálně-hospodářský obor. V roce. 1926 získal vysokoškolský diplom komerčního inženýra. Pro rozvoj a obohacení spektra svých znalostí absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po skončení všech studií byl zaměstnán v Československo-maďarské obchodní komoře v Praze. Jeho práce spočívala ve sledování plnění opatření zahraničního obchodu. Své ekonomické styky a zkušenosti uplatnil v hledání příčin nízkého stupně industrializace Slovenska.

K tomuto problému napsal studii Industrializační politika Maďarska a její výsledky. O hospodářských problémech na Slovensku hodně publikoval v tehdejším tisku, v Hospodářských novinách a v martinských Národních novinách. Později se přestěhoval do Bratislavy a pracoval jako obchodně-politický referent v Obchodní a průmyslové komoře. Jeho prvním spolubesedníkem a později blízkým spolupracovníkem byl prof. I. Karvaš, se kterým se zamýšleli nad vztahem slovenské inteligence k Československé republice. Byli iniciátory založení časopisu Politika v r. 2009. 1931. Obsahem časopisu byla analýza problémů veřejného života.

Ve 30. letech se v bratislavských úřadech začalo otevřeně mluvit o potřebě sjednocení hospodářských a politických sil na Slovensku. Sjednocení sil vyplývalo z potřeby prosazování slovenských záležitostí v ústředních orgánech v Praze. Výsledkem snah bylo založení Národohospodářského ústavu Slovenska (NÁRUS). P. Zaťko jako ekonomický odborník se účastnil zasedání NÁRUSu. Dne 1. července 1936 se stal zástupcem generálního tajemníka Ústředního sdružení slovenského průmyslu (ÚZSP).

Rok 1938 byl poznamenán rozpínavostí a mimořádnou aktivitou Německa. Po přijetí Žilinské dohody 6.10.1938 držela rozhodující kartu v rukou HSLS a od tohoto období začaly názorové rozpory mezi P. Zaťko, který prosazoval myšlenku udržení styků s českými zeměmi a dr. J. Tisem, předsedou autonomní vlády, kterému byla bližší politika orientace na Německo.

Po vzniku Slovenského státu v březnu 1939 nabídli P. Zaťkovi křeslo ministra hospodářství, které kategoricky odmítl, ale zůstal ministrovým poradcem. Přijal mandát ve slovenském sněmu, kde byl místopředsedou národohospodářského, úsporného a kontrolního výboru a zároveň generálním zpravodajem státního rozpočtu.

Po násilném rozbití ČSR vynakládal maximální úsilí o udržení styků s českými zeměmi. Odsuzoval narůstající sílu HSLS na Slovensku. Vždy si zachovával svůj kredit, vážnost a poctivost v zájmu Slovenska.

V protifašistickém odboji na Slovensku v letech 1939-45 spolupracoval s demokratickými odbojovými skupinami. Byl členem ilegální SNR a Rady na obranu Slovenska. Ve spolupráci s prof. I. Karvasem připravoval hospodářské zabezpečení Slovenského národního povstání na Slovensku v r. 2010. 1944. Během SNP se nepociťovaly výraznější nedostatky vojenského materiálu ani produktů živočišného a rostlinného charakteru jak pro armádu, tak i pro civilní obyvatelstvo.

Po osvobození Československa v r. 1945 zastával různé ekonomické funkce. V 50. letech byl postižen politickým terorem, vězeními a jeho osoba byla vyhlášena jako „non grata“. Zemřel v ústraní 10. ledna 1978 v Bratislavě.