Plán Zelený
FALL GRÜNN — krycí heslo pro bleskovou agresi nacistického Německa proti ČSR v r. 1938. Po vítězství fašistů v Německu představovalo Československo hlavní překážku pro jeho výboje v duchu Drang nach Osten do oblastí jihovýchodní a východní Evropy. Zavedením všeobecné branné povinnosti v říši 16. března 1935 byla zahájena otevřená militarizace země, přípravě útočné války se podřizovala politika, ekonomika i život německého národa. Čs. prostor i vyspělý zbrojní průmysl hrály v plánech expanze významnou úlohu. Již 2. května 1935 byl v souvislosti se zamýšleným obsazením Porýní vypracován útočný plán „Schülung", který předpokládal v případě nutnosti útok proti ČSR. 1. října 1935 vstoupil v platnost nástupní plán „Rot" pro obrannou válku na dvou frontách, proti Francii a Československu, s těžištěm v boji proti Francii. 26. března 1936 vydal německý generální štáb „Směrnice pro jednotné přípravy na možnou válku", které byly „novelizovány" 24. června 1937. Obsahovaly variantu války na dvou frontách s hlavním úderem proti ČSR. Na důvěrné poradě úzkého okruhu generálů a nacistických pohlavárů 5. listopadu 1937 A. Hitler oznámil své rozhodnutí obsadit v nejbližší době Rakousko a Československo. 4. února 1938 dosadil na všechna rozhodující velitelská místa německé branné moci oddané stoupence nacismu, náčelníkem štábu vrchního velitelství (OKW) se stal gen. W. Keitel. Ve funkci ministra zahraničních věcí nahradil K. von Neuratha J. von Ribbentrop. K rozbíjení Československa byla směrována i činnost- páté kolony. Po jednání s gen. W. Keitlem 21. dubna 1938, v němž vůdce objasnil politické předpoklady a vojenské záměry agrese proti Československu, vznikl přípravný plán útoku proti této zemi — Fall Grün, který vycházel z červnových směrnic z r. 1937. V květnu 1938 vydalo vrchní velitelství německé branné moci příručku o Československu, obsahující vedle obecných údajů i rozbor vojenskopolitických smluv a zhodnocení úrovně čs. armády, včetně velitelských kádrů. 20. května dostal A. Hitler ke schválení nové směrnice pro jednotné vedení války, v nichž byl Fall GrÜn upraven podle nedávno zjištěných operačně taktických plánů hlavního čs. štábu a s ohledem na změnu situace po anšlusu Rakouska. 28. května sdělil W. Keitlovi podrobné pokyny k přípravě útoku na ČSR, k němuž mělo dojít nejpozději 1. října 1938. Konkrétní přípravu agrese projednala nacistická generalita s vůdcem 9. září 1938. Podstatou plánu měl být překvapivý a zničující úder proti čs. armádě po předchozím vyprovokovaném incidentu, který by dostatečně politicky ospravedlnil vojenské napadení ČSR. Během čtyř dnů měla vzniknout situace, jež by jasně dokázala beznadějnost vojenské obrany Československa a zároveň podnítila beckovské Polsko a horthyovské Maďarsko k přímé účasti na intervenci. Směrnice počítaly se smířlivým postojem Západu, naproti tomu předpokládaly vojenskou pomoc SSSR napadené ČSR. Nacistické velení zamýšlelo uskutečnit klešťový útok 2. armády ve směru Kosel—Opava—Olomouc a 14. armády ve směru Vídeň—Brno s cílem rozhodnout střetnutí v prostoru Čech a znemožnit hlavním čs. silám ústup na Slovensko. Rychlé rozhodnutí předpokládaného ozbrojeného konfliktu měly uspíšit údery 12. armády ve směru Pasov—České Budějovice, 10. armády ve směru Schwandorf—Plzeň a 8. armády ve směru Drážďany—Praha. Západní mocnosti a vládnoucí kruhy čs. buržoazie však umožnily hitlerovskému Německu zmocnit se Československa bez boje.