Václav Adam
Československý voják a odbojář.
Václav Adam se narodil 26. září 1905 v Košířích, v tehdejším okrese Smíchov. V letech 1916 - 1924 vystudoval české státní reálné gymnázium na Smíchově, které ukončil 23. 6. 1924 maturitou. Dne 11.9.1924 byl odveden při dobrovolném odvodu u doplňovacího okresního velitelství v Praze a 1.10.1924 byl prezentován jako vojín u ženijního pluku 5 sídlícího tamtéž. Již 6. 10. 1924 byl však odeslán do Vojenské akademie v Hranicích jako vojenský akademik. V období od 6. 10. 1924 do 30. 9. 1925 absolvoval I. ročník Vojenské akademie v Hranicích, od 1.10.1925 do 30.9.1926 pak II. ročník Vojenské akademie při ženijním učilišti v Litoměřicích. Dnem 15.8.1926 byl jmenován poručíkem ženijního vojska a týmž. dnem byl přidělen ke strojnímu praporu v Praze. U tohoto útvaru působil od 1.10.1926 až do 11. 9. 1933 a postupně prošel následujícími funkcemi: 1.10.1926-5.10.1927 velitel čety u strojní a elektrotechnické roty, 10. 9. - 31.10. 1927 osvětový důstojník praporu, 5. 10. 1927-11.9.1933 velitel čety u světlometné roty. V mezidobí byl od 3.10. 1928 do 15. 7. 1929 frekventantem aplikační školy pro ženijní vojsko při ženijním učilišti v Litoměřicích a v roce 1931 prodělal ekvitační výcvik důstojníků pražské posádky. Dnem 15. 9. 1933 byl dosud samostatný strojní prapor začleněn do bratislavského ženijního pluku 4 a týmž dnem byl k tomuto útvaru přemístěn i Václav Adam. U ženijního pluku 4 v Bratislavě konal službu od 15. 9. 1933 do 15.4.1934, a to jako pobočník velitele strojního praporu. Dnem 1. 10. 1933 byl přijat do I. ročníku Válečné školy a absolvoval předepsané stáže u pěchoty, dělo-střelectva, letectva a jezdectva. Od 16.4.1934 do 30.6.1936 byl posluchačem II a III. ročníku Vysoké školy válečné v Praze. Dnem 3.8.1936 byl v rámci předepsané roční zkušené absolventů Vysoké školy válečné přidělen k velitelství 12. divize v Užhorodě, kde působil jako přidělený důstojník ve štábu divize až do 10.11.1936. Následujícího dne se stal přednostou studijní skupiny 2. oddělení ve štábu VI. sboru v Košicích a tuto funkci vykonával až do 9.9.1937. V mezidobí byl dnem 31. 7. 1937 přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu. Od 10.9.1937 až do 1.6.1939 působil u Ředitelství opevňovacích prací v Praze, jež bylo součástí MNO - hlavního štábu. Zde vykonával funkci přiděleného důstojníka organizační skupiny I. oddělení (taktického). Za branné pohotovosti státu zastával ve dnech 23.9. -6.11.1938 v rámci svého mobilizačního zařazení funkci přednosty dopravního oddělení regulační komise IV. v Olomouci. Po okupaci zbytku bývalého Československa a likvidaci československé branné moci byl kpt.gšt. Václav Adam 2. 6.1939 přidělen ke Státnímu výzkumnému a zkušebnímu ústavu v Praze a dnem 3. 8.1939 byl převeden do oboru Ministerstva veřejných prací.
Od samého počátku okupace byl úzce zapojen v odbojové organizaci Obrana národa. Cestapo jej zatklo pravděpodobně v závěru roku 1941. Byl vězněn v Praze na Pankráci, později prošel několika německými věznicemi a káznicemi, odkud byl počátkem roku 1943 převezen do berlínské věznice Alt Moabit. Dne 10. 3.1943 byl Volksgerichtem v Berlíně odsouzen společné s brig. gen. Aloisem Machačíkem, plk.děl. Josefem Srstkou a obchodním ředitelem Gustavem Svobodou za přípravu velezrady k trestu smrti a doživotní ztrátě čestných občanských práv. Následujícího dne byl převezen do věznice v Berlíně - Plótzensee, kde byl společné se svými přáteli 1. června 1943 po šesté hodině ranní, tedy ještě před vypršením lhůty stanovené pro vyřízení případné žádosti o milost, popraven. Po osvobození republiky byly v roce 1946 odbojové zásluhy Václava Adama oceněny posmrtným udělením Československého válečného kříže 1939 a v roce 1947 jeho povýšením do hodnosti podplukovníka generálního štábu in memoriam.
Zdroj: Vlast a čest byly jim dražší...... - E.Stehlík, AVOS