Václav Najbrt

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

* 16.6.1886 Hrubý Jeseník (okr. Nymburk) – † 22.10.1942 Berlín (Německo)

Český vlastenec, pedagog, ředitel obchodní akademie, legionář a člen odbojové organizace Obrana národa v Uh.Hradišti. Působil v politicko-zpravodajské skupině a zřejmě i v propagační[1]. Byl i členem zednářské lóže Cesta světla v Brně 1936-1942 Mezi jeho spolupracovníky patřili - profesor Vilém Zoral, profesor Karel Nigrín, Dr.Theodor Poledník (zpravodaj) , JUDr. Jan Vančura(zástupce velitele) a další.

Nakrátko zatčen 1.9. 1939 a pak znovu 30.11.1939. Po mučení v berlínské věznici byl odsouzen k trestu smrti, zemřel krátce před popravou na slabost srdce.

16.6.1886, Jeseník (Jesenice) – 22.10.1942

Václav Najbrt má doktorát ze slavistiky a do češtiny překládá mimo jiné Puškinova díla. Od roku 1920 vyučoval na vysokých školách, v roce 1927 se stal ředitelem obchodní akademie v maďarském Hradišti (Uherské Hradiště).

Po obsazení českých zemí wehrmachtem vstoupil v červenci 1939 do civilní odbojové skupiny Politische Zentrale (PÚ – Politické ústředí), která se záhy spojila s vojenskou skupinou Obrana Národa (ON – obrana národa). Václav Najbrt se stává okresním vůdcem Ungarisch Hradisch a získává dva známé jako zaměstnance.

1. září 1939 v rámci "Akce Albrecht I." zatčen, během něhož byly v souvislosti s invazí do Polska odvlečeny do koncentračních táborů neoblíbené osobnosti veřejného života, ale v polovině listopadu byl znovu propuštěn.

30. listopadu 1939 byl otec tří dětí po odhalení „skupiny inteligentů nebo profesorů“ znovu zatčen. „Lidový soud“ jej 9. června 1942 spolu s Janem Uherem a dalšími třemi obžalovanými odsoudil k trestu smrti za „přípravu velezrady“. Rozsudek byl vyhlášen na pozadí pokusu o atentát na zástupce „říšského protektora“ Reinharda Heydricha „z důvodů odstrašení“. Zraněním podlehl před pěti dny.

Václav Najbrt zemřel ve věznici Plötzensee 22. října 1942 před vykonáním rozsudku.