Vladimír Roháček

11.5.1910 Kmetnowes (Kmetiněves) – 3.11.1942

Syn železničního vrchního úředníka vystudoval práva v Praze a v roce 1934 získal doktorát. právní Po vojenské službě vstoupil do státní služby jako kandidát na soudcovský úřad, v roce 1938 byl jmenován na ředitelství drah a v roce 1940 na ministerstvo železnic. Je členem vlastivědného tělocvičného spolku Sokol.

Počátkem roku 1940, po obsazení českých zemí wehrmachtem, se Vladimír Roháček od kolegy Karla Čámského doslechl, že by mohl bezpečně vstoupit do československých legií v zahraničí. Když chce sám opustit zemi touto únikovou cestou, přemluví ho Čámský ke spolupráci a seznámí ho se Ctiborem Trägerem, který transporty organizuje. Účastní se jednání a je projednáván jako jeho nástupce.

10. února 1941 byl zatčen. Dne 16. června 1942 ho „Lidový soud“ spolu s dalšími jedenácti obžalovanými odsoudil k trestu smrti za „přípravu k velezradě, spiknutí ke spáchání vlastizrady a zvýhodňování nepřítele“. Všichni jsou zavražděni 3. listopadu 1942 ve věznici Plötzensee.