Obrana národa
Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem, bylo zřídit a vést odbojové hnutí proti nacismu.
Podnět k založení ON, vzešel z aktivit tzv. Rady starších, tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským[1] a Aloisem Eliášem. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola, následně sloučených do tělesa podzemní armády. Téměr v každé vojenské posádce, se totiž vytvořily skupinky odhodlaných jednotlivců, kteří začali budobat vlastní rezistenční seskupení. Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky, na místa využitelná k práci v odboji.[2] Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací, v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.[3]
V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. Na území tzv. protektorátu a na Slovensku, se Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.[4]
Za vlastní zakládací akt, se považuje schůzka z 22. nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý, s generály Sergejem Ingrem a Vojcechovským[5]. Na místě se dohodli na základních rysech a směřování vznikající organizace.
Primární úkoly byly vytýčeny následovně:
Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.
Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.
Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.
Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.
Struktura velení
V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi). Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl generál Bedřich Neumann. Náčelníkem štábu byl plk. Čeněk Kudláček, jeho zástupcem pplk.Václav Kropáček.
V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
Hlavní štáb
Náčelník štábu ústředního velení: plk. Čeněk Kudláček
Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. Václav Kropáček
I. oddělení (organizační): pplk. František Coufal, mjr. Bohumír Černohorský
II. oddělení (zpravodajské): mjr. Jaroslav Hájíček, plk. Jaroslav Vedral
skupina sběru zpráv
skupina radiospojení - plk. Štěpán Adler
skupina pro přechody do zahraničí (tzv. exportní)
skupina pro propagandu
skupina pro sabotáže (tzv. cukráři)
III. oddělení (finanční): gen. Viktor Spěváček, mjr. František Raška
IV. oddělení (materiální a zásobovací): plk. Bruno Sklenovský
V. oddělení (operační): plk. Josef Pták
Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský
Hlavní pozornost byla věnována, přípravě ozbrojeného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpokládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla proti nacistickým okupantům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatury, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu. Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou. Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.
ON na jihovýchodní Moravě
V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.
Zlínská ON, vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší. Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil. Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého, byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
Ve Vsetínském okrese se Obrana národa vytvořila též krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin - ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z Vladimír Drápala. Nejprve byla ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby. V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.
První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici. Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.
Valašské Meziříčí
Rožnov
- ↑ Generál Sergej Vojcechovský, se od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc byl stále sledován gestapem
- ↑ Velké dějiny zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.
- ↑ Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.
- ↑ Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17
- ↑ ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. ISBN 978-80-7582-353-3.