Obrana národa: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
−
Nekomunistická odbojová organizace, která působila na území protektorátu. Vytvářet se začala ve 2. polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku. Jádrem jejího politického programu bylo osvoboze­ní Československa od nacistických okupan­tů za pomoci západních velmocí a jeho obnova na buržoazně demokratickém zá­kladě a v předmnichovských hranicích.
 
  
−
Zakladatelem ON byla část generality a vyšších důstojníků bývalé čs. armády. Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály [[Josef Bílý|J. Bílým]], S. Vojcechovským, [[Alois Eliáš|A. Eliášem]] a [[Hugo Vojta|H. Vojtou)]] a z porad uskutečněných po 20. březnu 1939 mezi generály J. Bílým. S. Vojcechovským a [[Sergej Ingr|S. Ingrem]]. V čele ON bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha'. Zemská velitel­ství vytvořila nižší řídící složky — krajská velitelství, ta pak okresní velitelství, jež organizovala místní jednotky. Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl arm. gen. J. Bílý a zástupcem [[Bedřich Neumann|gen. B. Neumann]]. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem [[Bedřich Homola|gen. B. Homola]]). Náčelníkem štábu byl [[Čeněk Kudláček|plk. gšt. Č. Kudláček]], jeho zástupcem [[Václav Kropáček|pplk. gšt. V. Kropáček]]. Štáb se členil na oddělení organizační, řízené [[František Coufal|pplk. gšt. F. Coufalem]] a [[Bohumír Černohorský|mjr. gšt. B. Černohorským]], zpravodajské, v čele s [[Jaroslav Hájíček|mjr. gšt. J. Hájíčkem]], finanční, řízené [[Viktor Spěváček|gen. V. Spěváčkem]] a mjr. F. Raškou, a zásobovací, vedené [[Bruno Sklenovský|plk. gšt. B. Sklenovským]]. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s [[Štěpán Adler|plk. gšt. Š. Adlerem]]. Existoval i odbor pro odchod vojáků a pronásledovaných odbojových pracovníků do zahraničí - na tom se zpočátku podílel [[Jaroslav Vedral|plk.Jaroslav Vedral]]. V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. H.Vojta (od září 1939 [[Josef Kohoutek|plk. gšt. J. Kohoutek]]), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička|B. Všetička]] a od začátku léta 1940 [[Josef Ejem|pplk. J. Ejem)]] a zemského velitelství v Praze gen. B. Homola.
+
Největší československá,  nekomunistická odbojová organizace,  z odbobí let 1938-1945.
  
−
Zvláštní pozornost byla věnována přípravě ozbroje­ného vystoupení v závěru nacistické okupa­ce. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě a za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí měla vystoupit proti nacistickým okupan­tům v českých zemích z ilegality podzemní armáda budovaná ON. Měla též zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 se údajně počítalo s 90 000 osobami a dalšími 200 rámcovými prapory připravenými v pohotovosti) tvořili především vojáci a důstojníci bývalé čs. armády, příslušníci Stráže obrany státu a členové polovojenských organizací jako Národní střelecké gardy, Svazu brannosti. Významnou složku v ní tvořili členové Československé obce sokolské, rovněž členové dalších tělový­chovných jednot, legionáři a mnozí státní zaměstnanci, především pošt, telekomuni­kací a železnic. Nenávist proti okupantům a snaha podílet se na boji s nimi přispěla rovněž k tomu, že se do ON zapojilo i značné množství lidí z řad řemeslníků, obchodníků, učitelů a dělníků. Odbojová činnost řízená ON se zaměřovala především na shromažďování zbraní, střeliva a výbušnin, opatřování finančních prostředků pro ilegální práci a pro pomoc rodinám perzekvovaných, na sledování osob, o nichž bylo známo, že spolupracují s nacistickými okupanty, na přípravu a provádění sabotáží, na protinacistickou agitaci (rozšiřování letáků, ilegálních časo­pisů jako Republiky československé či -V boj). 
+
Na území tzv. protektorátu Čechy a Morava a na Slovensku,  se  Obrana národa začala konstituovat ve 2. polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.  V odstoupeném pohraničí,  se  jednotky formovaly již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení obyvatel zabraných obcí, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. (Obr.1 a 2)
  
−
Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí (- Přechody hranic ilegální) a zvláště zpra­vodajská činnost. U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací byly budo­vány speciální pětičlenné buňky. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádio­vého spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existo­valy též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tra­dičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.  
+
=== Rada starších ===
 +
Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály [[Josef Bílý|Josefem Bílým]], [[Sergej Vojcechovský|Sergejem Vojcechovským]], [[Alois Eliáš|Aloisem Eliášem]][[Hugo Vojta|)]]. Za vlastní akt založení se dle archivních materiálů považovala schůzka z 22.  nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 ,  sešlel majitel bytu s  generály[[Sergej Ingr|  Sergejem Ingrem]] a Vojcechovským.¹ Generál Vojcechovský se  od ON odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem.
  
−
Druhá garnitura
+
==== Primární úkoly byly vytýčeny následovně: ====
 +
Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.
  
−
Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.  
+
Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.
  
−
Třetí garnitura
+
Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.
  
 +
Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.
 +
 +
=== Struktura velení ===
 +
V čele ON bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství se konstituovala  krajská velitelství KVV, členící se dále na  okresní velitelství OVV. Okresy se pak dělily na
 +
 +
Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem [[Bedřich Neumann|gen. Bedřich Neumann]]. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem [[Bedřich Homola|gen. Bedřich Homola]]). Náčelníkem štábu byl [[Čeněk Kudláček|plk. gšt. Čeněk  Kudláček]], jeho zástupcem [[Václav Kropáček|pplk. gšt. Václav Kropáček]].
 +
 +
plukovník Čeněk Kudláček
 +
 +
V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 [[Josef Kohoutek|plk. gšt. Josef Kohoutek]]), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 [[Josef Ejem|pplk. Josef Ejem).]]  V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. [[Bedřich Homola]].
 +
 +
=== Štáb ===
 +
Štáb se členil na oddělení organizační, řízené [[František Coufal|pplk. gšt. Františkem Coufalem]] a [[Bohumír Černohorský|mjr. gšt. B. Černohorským]], zpravodajské, v čele s [[Jaroslav Hájíček|mjr. gšt. Jaroslavem Hájíčkem]], finanční, řízené [[Viktor Spěváček|gen. Viktorem Spěváčkem]] a mjr. Františkem Raškou, a zásobovací, vedené [[Bruno Sklenovský|plk. gšt. Bruno  Sklenovským]]. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s [[Štěpán Adler|plk. gšt. Štěpánem Adlerem]].
 +
 +
Generál Bohuslav Všetička
 +
 +
Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbroje­ného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupan­tům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
 +
 +
Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Zde se angažoval hlavně  [[Jaroslav Vedral|plk.Jaroslav Vedral]].
 +
 +
Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Mezi hlavní úkoly patřilo zpravodajství.  U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádio­vého spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existo­valy též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tra­dičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.
 +
 +
 +
'''Obecné instrukce pro celou organizaci by se daly shrnout do těchto bodů:'''
 +
 +
 +
-               z bývalých příslušníků čsl. armády zorganizovat vojenské jednotky,
 +
 +
-              organizovat výcvik důstojníků, poddůstojníků a mužstva pro činnost v podzemní hnutí
 +
 +
-              pro jednotky opatřit všemi dostupnými prostředky zbraně a střelivo,
 +
 +
-              připravovat výrobu zápalných lahví a cvičit jednotky s jejich použitím,
 +
 +
-              opatřovat a pečlivě ukrývat střelný prach a dynamit
 +
 +
-              zhotovovat vysílací radiové stanice a navázat jejich prostřednictvím styk se zahraničním vedením,
 +
 +
-              narušovat a zabránit  očekávanou mobilizaci Čechů  pro Wehrmacht ( německou brannou moc) ,
 +
 +
-              zřídit v lesích vhodné skrýše a zabezpečit řádné zásobování ilegálních oddílů a pečovat o jejich rodiny,
 +
 +
-              organizovat peněžní sbírky pro výše uvedené úkoly a vytvářet skupiny spolehlivých českých občanů pro  použití těchto finančních prostředků,
 +
 +
-              vytvářet pětičlenných zpravodajských skupin,
 +
 +
-              vytvořit radiotelegrafickou službu,
 +
 +
-              v čas potřeby odzbrojit četnické stanice a zbraně dát k dispozici Obraně národa,
 +
 +
-              získávat spolehlivé spolupracovníky ve veřejných úřadech.
 +
 +
=== ON na jihovýchodní Moravě ===
 +
V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.
 +
 +
Zlínská ON,  vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína², velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99,  a  také npor.v.z Vlastimila Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
 +
 +
Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím   ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
 +
 +
První zatýkání ochromilo zlínskou organizaci již v srpnu, při odhalení Schmoranzovy skupiny a také jako důsledek akce Albrecht der Erste. Další zatýkání proběhlo na přelomu roku 1939-40, při rozbití KVV Uh.Hradiště.
 +
 +
Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin. Ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel kapitán v.z Vladislav Drápala.   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu [[Obrana národa Morava|ZVV ON Morava]],  byl pplk. Gustav Dufka.
 +
 +
První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
 +
 +
Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili  členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.
 +
 +
Valašské Meziříčí
 +
 +
Rožnov
 +
 +
=== Druhá garnitura ===
 +
Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.
 +
 +
=== Třetí garnitura ===
 
Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.
 
Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.
  
 +
Tehdy se zbylé skupiny, například [[Obrana národa Vsetín|ON Vsetín]] zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí [[ÚVOD|Ústředního vedení odboje do­mácího]], po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.
  
−
Tehdy se zbylé skupiny, například [[Obrana národa Vsetín|ON Vsetín]]  zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí - [[ÚVOD|Ústředního vedení odboje do­mácího]], po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.
+
=== Čtvrtá garnitura ===
−
[[Soubor:IMG FULL (2).jpeg|náhled|http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:a6f6b613-f137-4ea1-8e43-d328fbb1db45?article=uuid:514e772d-cef0-412d-bcb5-31ad8014ca58]]
+
Generál Slunéčko.
−
 
 
  
−
Zdroj: Český antifašismus a odboj, AVOS, Historie a vojenství,ABS
+
= '''Tento článek není komplentí, probíhá výstavba webu.''' =

Verze z 12. 1. 2023, 00:17

Největší československá,  nekomunistická odbojová organizace,  z odbobí let 1938-1945.

Na území tzv. protektorátu Čechy a Morava a na Slovensku,  se  Obrana národa začala konstituovat ve 2. polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.  V odstoupeném pohraničí,  se  jednotky formovaly již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení obyvatel zabraných obcí, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. (Obr.1 a 2)

Rada starších

Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským, Aloisem Eliášem). Za vlastní akt založení se dle archivních materiálů považovala schůzka z 22.  nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 ,  sešlel majitel bytu s  generály  Sergejem Ingrem a Vojcechovským.¹ Generál Vojcechovský se  od ON odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem.

Primární úkoly byly vytýčeny následovně:

Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.

Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.

Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.

Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.

Struktura velení

V čele ON bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství se konstituovala  krajská velitelství KVV, členící se dále na  okresní velitelství OVV. Okresy se pak dělily na

Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem gen. Bedřich Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. Bedřich Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. Václav Kropáček.

plukovník Čeněk Kudláček

V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem).  V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.

Štáb

Štáb se členil na oddělení organizační, řízené pplk. gšt. Františkem Coufalem a mjr. gšt. B. Černohorským, zpravodajské, v čele s mjr. gšt. Jaroslavem Hájíčkem, finanční, řízené gen. Viktorem Spěváčkem a mjr. Františkem Raškou, a zásobovací, vedené plk. gšt. Bruno  Sklenovským. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s plk. gšt. Štěpánem Adlerem.

Generál Bohuslav Všetička

Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbroje­ného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupan­tům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.

Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Zde se angažoval hlavně  plk.Jaroslav Vedral.

Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Mezi hlavní úkoly patřilo zpravodajství.  U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádio­vého spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existo­valy též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tra­dičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.


Obecné instrukce pro celou organizaci by se daly shrnout do těchto bodů:


-               z bývalých příslušníků čsl. armády zorganizovat vojenské jednotky,

-              organizovat výcvik důstojníků, poddůstojníků a mužstva pro činnost v podzemní hnutí

-              pro jednotky opatřit všemi dostupnými prostředky zbraně a střelivo,

-              připravovat výrobu zápalných lahví a cvičit jednotky s jejich použitím,

-              opatřovat a pečlivě ukrývat střelný prach a dynamit

-              zhotovovat vysílací radiové stanice a navázat jejich prostřednictvím styk se zahraničním vedením,

-              narušovat a zabránit  očekávanou mobilizaci Čechů  pro Wehrmacht ( německou brannou moc) ,

-              zřídit v lesích vhodné skrýše a zabezpečit řádné zásobování ilegálních oddílů a pečovat o jejich rodiny,

-              organizovat peněžní sbírky pro výše uvedené úkoly a vytvářet skupiny spolehlivých českých občanů pro  použití těchto finančních prostředků,

-              vytvářet pětičlenných zpravodajských skupin,

-              vytvořit radiotelegrafickou službu,

-              v čas potřeby odzbrojit četnické stanice a zbraně dát k dispozici Obraně národa,

-              získávat spolehlivé spolupracovníky ve veřejných úřadech.

ON na jihovýchodní Moravě

V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.

Zlínská ON,  vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína², velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99,  a  také npor.v.z Vlastimila Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)

Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím   ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.

První zatýkání ochromilo zlínskou organizaci již v srpnu, při odhalení Schmoranzovy skupiny a také jako důsledek akce Albrecht der Erste. Další zatýkání proběhlo na přelomu roku 1939-40, při rozbití KVV Uh.Hradiště.

Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin. Ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel kapitán v.z Vladislav Drápala.   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava,  byl pplk. Gustav Dufka.

První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.

Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili  členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.

Valašské Meziříčí

Rožnov

Druhá garnitura

Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.

Třetí garnitura

Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.

Tehdy se zbylé skupiny, například ON Vsetín zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí Ústředního vedení odboje do­mácího, po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.

Čtvrtá garnitura

Generál Slunéčko.

Tento článek není komplentí, probíhá výstavba webu.

Citováno z „https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Obrana_národa&oldid=2594“