Obrana národa
Nekomunistická odbojová organizace, která působila na území protektorátu. Vytvářet se začala ve 2. polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku. Jádrem jejího politického programu bylo osvobození Československa od nacistických okupantů za pomoci západních velmocí a jeho obnova na buržoazně demokratickém základě a v předmnichovských hranicích.
Zakladatelem ON byla část generality a vyšších důstojníků bývalé čs. armády. Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály J. Bílým, S. Vojcechovským, A. Eliášem a H. Vojtou) a z porad uskutečněných po 20. březnu 1939 mezi generály J. Bílým. S. Vojcechovským a S. Ingrem. V čele ON bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha'. Zemská velitelství vytvořila nižší řídící složky — krajská velitelství, ta pak okresní velitelství, jež organizovala místní jednotky. Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl arm. gen. J. Bílý a zástupcem gen. B. Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. B. Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Č. Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. V. Kropáček. Štáb se členil na oddělení organizační, řízené pplk. gšt. F. Coufalem a mjr. gšt. B. Černohorským, zpravodajské, v čele s mjr. gšt. J. Hájíčkem, finanční, řízené gen. V. Spěváčkem a mjr. F. Raškou, a zásobovací, vedené plk. gšt. B. Sklenovským. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s plk. gšt. Š. Adlerem. Existoval i odbor pro odchod vojáků a pronásledovaných odbojových pracovníků do zahraničí - na tom se zpočátku podílel plk.Jaroslav Vedral. V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. H.Vojta (od září 1939 plk. gšt. J. Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. B. Všetička a od začátku léta 1940 pplk. J. Ejem) a zemského velitelství v Praze gen. B. Homola.
Zvláštní pozornost byla věnována přípravě ozbrojeného vystoupení v závěru nacistické okupace. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě a za předpokládaného podpůrného zásahu ze zahraničí měla vystoupit proti nacistickým okupantům v českých zemích z ilegality podzemní armáda budovaná ON. Měla též zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatury, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 se údajně počítalo s 90 000 osobami a dalšími 200 rámcovými prapory připravenými v pohotovosti) tvořili především vojáci a důstojníci bývalé čs. armády, příslušníci Stráže obrany státu a členové polovojenských organizací jako Národní střelecké gardy, Svazu brannosti. Významnou složku v ní tvořili členové Československé obce sokolské, rovněž členové dalších tělovýchovných jednot, legionáři a mnozí státní zaměstnanci, především pošt, telekomunikací a železnic. Nenávist proti okupantům a snaha podílet se na boji s nimi přispěla rovněž k tomu, že se do ON zapojilo i značné množství lidí z řad řemeslníků, obchodníků, učitelů a dělníků. Odbojová činnost řízená ON se zaměřovala především na shromažďování zbraní, střeliva a výbušnin, opatřování finančních prostředků pro ilegální práci a pro pomoc rodinám perzekvovaných, na sledování osob, o nichž bylo známo, že spolupracují s nacistickými okupanty, na přípravu a provádění sabotáží, na protinacistickou agitaci (rozšiřování letáků, ilegálních časopisů jako Republiky československé či -V boj).
Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí (- Přechody hranic ilegální) a zvláště zpravodajská činnost. U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací byly budovány speciální pětičlenné buňky. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádiového spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existovaly též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tradičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.
Druhá garnitura
Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.
Třetí garnitura
Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.
Tehdy se zbylé skupiny, například ON Vsetín zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí - Ústředního vedení odboje domácího, po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.
.jpeg)
Zdroj: Český antifašismus a odboj, AVOS, Historie a vojenství,ABS